Babička – čtenářský deník

Kniha: Babička

Autor: Božena Němcová

Deník přidal(a): J.Pernica

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Božena Němcová (4. 2. 1820 –  21. 1. 1860)

Babička (obrazy z venkovského života)

Próza

 

Povídka

 Děj se odehrává na Starém bělidle v Ratibořicích v 19.století. Období realismu nastupuje po romantismu (2.polovina 19.stol.). Klade důraz na pravdivé zachycení skutečnosti. Zobrazuje obraz průměrného člověka a je zrcadlem společnosti. Realistická díla jsou spíše studií společnosti.

 

Česká spisovatelka, představitelka českého realismu a Národního obrození, Božena Němcová, vlastním jménem Barbora Panklová se narodila ve Vídni. Byla dcerou české služky a panského kočího. Její původ je zpochybňován, někteří tvrdí, že by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkyně Zaháňské a manželé Panklovi ji adoptovali.

Jako sedmnáctiletá byla provdána za Josefa Němce, který byl o hodně starší než ona. Jejich manželství nebylo příliš šťastné. Měli spolu čtyři děti. Její život byl těžký, žila v bídě, ztratila syna Hynka.

 

Dílo:

  • Divá Bára – 1856

Příběh venkovské dívky, které její okolí přezdívalo „Divá Bára“. Němcová v ní ukazuje, že dobrota srdce a ryzí povaha člověka nesouvisí ani s jeho vzhledem, ani se společenským postavením.

  • Dobrý člověk – 1858
  • Pohorská vesnice 1856

 

Autoři žijící ve stejné době:

  • Karel Havlíček Borovský –  Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest sv. Vladimíra
  • František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní českých, Ohlas písní ruských
  • František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě

 

Děj se odehrává na Starém bělidle nedaleko Ratibořic, na panství kněžny Kateřiny. Rodina panského kočího Jana Proška očekává příjezd babičky. Babička dosud žila v pohorské vesnici na slezských hranicích. Nyní přijala pozvání své dcery Terezky, aby opatrovala vnoučata Barunku, Vilímka, Jana a Adélku. Děti si babičku ihned velmi oblíbily. Babička nedokázala sedět se založenýma rukama, proto si vzala na starost drůbež, pečení chleba, předení a další domácí práce. S dětmi chodila na procházky do přírody, vyprávěla jim pohádky a různé příběhy. Získala si mnoho přátel mezi místními lidmi, každému se snažila pomoci, nebo poradit. Byla vlídná, skromná žena s mnoha zkušenostmi tvrdého života. Navštěvovala s dětmi mlýn, kde si povídala s mlynářem a jeho ženou, děti si hráli s jejich dcerkou Mančinkou. Dalším přítelem babičky byl riesenburský myslivec, který často přicházel k Proškovým na návštěvu za babičkou, aby jí vyprávěl příběh nešťastné, Viktorky zamilované do,,černého‘‘ myslivce, který si ji odvedl neznámo kam.  Po čase se vrátila v roztrhaných šatech a pomatená. Její rodina ji nedokázala přinutit vrátit se domů. Viktorka umřela při bouřce, když stála pod stromem, do kterého udeřil blesk, a část ulomené koruny na ni spadla. Po náhodném setkání s kněžnou, byla pozvána i s dětmi na zámek, kde si babička svou moudrostí a upřímností získala úctu i respekt kněžny. Kněžna babičce přislíbila pomoc v případě potřeby. Babička však nepožádala pomoc pro sebe, ale přímluvou u kněžny pomohla flašinetáři Kudrnovi získat práci, aby uživil početnou rodinu. Kristě z hospody zachránila milého před vojnou. Zachránila lásku schovanky kněžny, Hortenzie, když poznala, že se zamilovala do florentského malíře a upozornila na to kněžnu. Když babičce odjela nejmilovanější Barunka do učení, její zdravotní stav se pomalu horšil. Babička říkávala Adélce, že ona a ta stará jabloň na dvoře jsou si rovny a odejdou spolu. Na další rok z jara zůstala jabloň suchá a babičce se velmi přitížilo a cítila, že brzy umře. Sjeli se všichni její přátelé, za babičkou přijela také Barunka, aby s milovanou babičkou strávila poslední dny jejího života. Když babička umřela, zrovna, jak dopadla jabloň k zemi, když ji pan Prošek kácel, protože zcela uschla, plakalo celé údolí. Babiččinu charakteristiku plně vystihla v závěru knihy paní kněžna, sledující oknem pohřební průvod slovy ,, šťastná to žena ‘‘.

 

Charakteristika hlavních a vedlejších postav:

  • Babička – moudrá, zručná, milující, chápající, silně věřící, pracovitá žena, která ctí zvyky
  • Barunka – nejstarší vnučka, babiččina oblíbenkyně, Barunka v ní vidí vzor
  • Jan a Vilém, Adélka – sourozenci Barunky
  • Terezka – dcera babičky, moderní žena, která nevěří na pořekadla a jiné báchorky
  • Kněžna Zaháňská – ve skutečnosti hraběnka Eleonora z Kounic – Němcová ji dílo věnovala milá obětavá žena, která se přátelí s babičkou
  • Viktorka – dívka, která se zamiluje do vojáka, s kterým čeká dítě, její milý jí opouští a Viktorka se zblázní. Žije v lese, s lidmi z vesnice nekomunikuje, protože se jich bojí, své dítě odhodí do jezu, a její příběh končí tragicky, umírá při bouřce, když do ní uhodí blesk.

 

Jazyková stránka díla:

Použitá spisovná čeština s archaickými prvky, lidovým nářečím, nespisovný lidový jazyk, přímá řeč, přirovnání, vulgární výrazy.

 

Dílo je rozděleno do devíti kapitol značenými římskými číslicemi.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: