Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Deník přidal(a): naruko
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Řehoř Samsa – obchodní cestující a také hlavní postava celého příběhu – se jednoho dne z ničeho nic proměnil v odporný hmyz.
První jeho starost byla, jak vstane z postele a dostane se do práce, kde už měl dávno být.
Po sedmé hodině někdo zaklepal na domovní dveře, a Řehoř Samsa cítil, že má problém. Byl to pan prokurista, který se šel osobně podívat, kde Řehoř Samsa vězí, a jak to že není ještě v práci.
Samsa se snažil všechno vysvětlit, avšak mu nikdo nerozuměl, ale Samsa rozuměl každému lidskému slovu.
Dveře do ložnice si na noc zamykal, a proto se je snažil co nejrychleji odemknout, aby vysvětlil, co se mu přihodilo.
Matka volala na Řehořovu sestru Markétku, aby doběhla pro pana doktora a otec popoháněl služebnou Annu z kuchyně, aby doběhla pro zámečníka.
Řehořovi se nakonec podařilo odemknout zámek a pootevřít dveře s velkým vypětím všech sil.
Když ho matka, otec a prokurista spatřili, zděsili se.
Řehoř živil celou rodinu a splácel dluhy za matku a otce, a proto dobře věděl, že ho nesmějí vyhodit z práce.
Prokurista navzdory úpěnlivým Řehořovým prosbám, kterým stejně nerozuměl, utekl z domu a Řehořův vlastní otec ho pomocí hole a novin zahnal zpátky do jeho pokoje.
Řehoř zjistil, že má zraněný bok, na všechny nožičky kulhá a jednu za sebou přímo tahá, jak je zraněná.
Prvním návštěvníkem v Řehořově pokoji byla jeho sestra Markétka. Když si všimla, že se její bratr skoro nedotkl oblíbeného mléka , jenž u přichystala s kousky bílého chleba, ihned odběhla, aby mu přinesla, něco jiného.
Řehoř zvědavě čekal uvelebený pod pohovkou, co mu sestra dobrého donese.
Když dojedl, doplazil se zpět pod pohovku, aby Markétka mohla vše uklidit, a pak se spokojeně uvelebil a odpočíval.
Takto teď Řehoř Samsa dostával potravu. Jednou ráno, když ještě všichni spali a podruhé když se všichni naobědvali, dostával zásadně od sestry potravu.
Po nějaké době se Řehořovi povedlo ovládat své nové tělo. Rád si přisouval židli k oknu a díval se z něj na Charlottinu ulici, ve které bydleli, nebo prozkoumával svůj pokoj křížem krážem po stěnách.
Když si Markétka všimla jeho nové záliby, rozhodla se odstěhovat z jeho pokoje přebytečný nábytek. Byla na to však sama slabá, a proto požádala o pomoc svou matku, když otec nebyl doma.
Matka si však myslela, že to není moc dobrý nápad. Nechtěla, aby si její syn myslel, že už to s ním všichni vzdali a není již cesty zpět k proměně v člověka.
Markétka ji však neposlechla a vedla si svou. Nakonec společně s matkou pokoj vystěhovala.
Řehoř Samsa nevěděl, co se děje a byl nešťastný z vyklízení svého pokoje. Snažil se aspoň zachránit obraz dámy oblečené v samou kožešinu.
Řehoř se těžce zranil, když po něm rozzuřený otec házel jablka, protože si myslel, že něco provedl své matce, která se v mdlobách skácela na zem, když ho uviděla.
Se zraněním Řehoř stonal víc než měsíc, a utrpěl navždy újmu na pohyblivosti.
Řehořova sestra Markétka, se už málokdy zdržovala v jeho pokoji. Nohou mu, než odcházela do práce, strčila jídlo a večer koštětem vymetla zbytky, aniž by se starala o to, jestli Řehoř jedl nebo ne. Úklid pokoje dělala též rychleji a rychleji.
Sestru po nějakém čase již omrzelo obstarávat svého proměněného bratra a tak tento úkol připadl nové posluhovačce Grétě.
Brzy se Řehořův pokoj začal plnit nepotřebným harampádím a botelem, které v domě nikdo nepotřeboval.
Do domu se po nějaké čase přistěhovali tři chlápci, kteří velmi dbali na dokonalý pořádek.
Jednoho večera slyšeli ti tři páni i Řehoř Samsa hrát Markétku na housle v kuchyni. Páni ji pozvali hrát do obývacího pokoje a Řehoř Samsa poslouchal mezi pootevřenými dveřmi líbezné tóny, jež vydávala jeho sestra hrou na ten okouzlující nástroj.
Avšak páni nájemníci si odporného tvora brzy mezi dveřmi všimli a dali z domu okamžitou výpověď.
Sestra poté vznesla nárh, že se toho odporného hmyzu musí jednou pro vždy a nadobro zbavit.
Řehoř se doplazil do svého pokoje a ještě tu noc vydechl naposledy.
První, kdo mrtvého ubohého tvora našel, byla služebná, která si myslela, že Řehoř jenom dělá uraženého a proto do něj šťouchla koštětem.
Když pochopila, jak se věci mají, zburcovala celý dům, že ,,TO“ chcíplo. Řehoře nebrala jako živého tvora, nýbrž jako odpornou věc.
Příběh je zakončen tím, že otec píše omluvný dopis ředitelství, matka objednavateli a Markétka šéfovi, že si berou jednodenní dovolenou. Vydají se tramvají za město na procházku, kde sní o lepší budoucnosti. Koupí se menší skromnější byt, kde se jim bude lépe hospodařit a mladé Markétce chtějí opatřit mladého a hodného ženicha.
Další podobné materiály na webu:
