Kytice – čtenářský deník (3)

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Deník přidal(a): CandiceL

Přidáno na: Studijni-svet.cz

 

 

 

 

Nakladatelství, místo a rok vydání: Jaroslav Jiránek, Železný Brod, 1940 (IV. vydání)

 

Společensko- historický kontext- Informace o autorovi, umělecký směr:

Karel Jaromír Erben se narodil 7. Listopadu 1811 v Miletíně (Podkrkonoší). Jeho rodičům, otci Janu a matce Anně, se narodil jako jedno z dvojčat. Jeho bratr, Jan, ale krátce po narození zemřel a sám Karel byl často nemocný a trpěl poruchou řeči. Základní školu vystudoval ve svém rodném městě. Jeho rodiče si moc přáli, aby se Karel stal učitelem, to on ale kvůli své vadě na řeči nechtěl.

I navzdory tomu si po základní škole začal přivydělávat jako učitel hudby (převážně na klavír), aby mohl jít studovat na gymnázium v Hradci Králové. Tam také zanedlouho odešel a po vystudování této školy se dal na práva a filozofii v Praze.  Zde se při svých studiích seznámil s Františkem Palackým, s nímž pak celý život spolupracoval.

Už při studiu na filozofické fakultě psal básně a často jimi přispíval do českých časopisů. Po vystudování univerzity nastoupil jako praktikant u hrdelního soudu v Praze, později byl povýšen na nižšího správního úředníka. Naplno se tedy začal věnovat politice a mezi tím se oženil se svou dlouholetou přítelkyní, Barborou Mečířovou.

Roku 1851 byl jmenován archivářem města Prahy, což mu přineslo příznivé finanční prostředky. O dva roky (1853) později vydal asi své nejznámější dílo, sbírku básní, Kytici. Původně obsahovala 12 básní, ale roku 1861 byla rozšířena ještě o baladu Lilie. Zemřel 21. listopadu roku 1870 v Praze na tuberkulózu.

 

Karel Jaromír Erben se řadí do období českého romantismu (1815-1848). Mezi jeho další významná díla patří například

  • Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865)
  • Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869)
  • Písně národní v Čechách
  • Prostonárodní české písně a říkadla (1864)

 

Mezi další autory tohoto směru patří:

 

Charakteristika obsahu- zápletka, řešení, hlavní téma:

Kytice

První balada ve sbírce. Vypráví o tom, jak třem dětem zemřela matka a ony každý den chodí k jejímu hrobu. Zanedlouho celý hrob pokryjí fialové kvítky a děti věří, že je to jejich matka, převtělená do oněch kvítků. Proto kvítí nazvou mateřídouškou.

 

Poklad

Je Velký pátek a lidé jdou na mši do kostela. Jde za nimi i matka s malým dítětem. Jde lesem a tady si všimne velké skály, ze které vyzařuje barevné světlo. Je zvědavá, tak i děťátkem vstoupí do skály. Tam nachází velkou komoru, plnou zlata, stříbra a drahého kamení. Odloží dítě stranou a začne všechny poklady nabírat do suknice a šátku. Dvakrát dítě nechá v komnatě a odnáší si drahokamy do své chudé chatrče, ale když přijde domů, ze všeho bohatství je jen hlína a kamení. Matka se lekne a běží zpátky pro své dítě, ale tam, kde stála skála, je teď jenom velký balvan.

Matka se téměř zblázní, ale každý den chodí místo oplakávat. Když uplyne přesně rok a den, skála se opět objeví. Matka do ní vběhne, popadne své dítě a běží domů. Tam se vítá se svým synem a děkuje pánu Bohu, že jí dítě nevzal navždy.

 

Svatební košile

Mladá dívka už dva roky čeká na svého milého, až se vrátí z vojny. Při noční motlitbě se rouhá a prosí panu Marii, aby jí vrátila milého, nebo ať jí vezme život. V tom se před domem objeví její láska a vydají se na cestu, aby mohla být svatba. Po cestě jí milenec zahodí modlitební knížku, růženec a křížek po mamince a nevěsta si uvědomuje, že je mrtvý. Proto mu uteče a schová se do márnice, kde leží umrlec.

Mrtvý ženich umrlce několikrát vyzývá, ať mu podá jeho nastávající. Nevěsta se začne modlit k Bohu a panně Marii a její prosby jsou nakonec vyslyšeny. Nastane ráno, nevěsta vyjde z márnice a jediná stopa po mrtvém ženichovi jsou bílé svatební košile, které ušila, a které v noci její milý rozházel po celém hřbitově.

 

Polednice

Matka vaří oběd pro svého muže, který se má každou chvíli vrátit z práce. Neví, kam by dřív skočila, ale její syn pořád pláče. Matka se ho snaží utišit, podává mu koníka a husara, aby si hrál, dítě ale hračky odhazuje a propuká v pláč. Matka už je zoufalá, proto na dítě zavolá Polednici.

Za chvilku někdo klepe na dveře. Je to Polednice, kterási jde pro dítě. Matka, vyděšená k smrti, se modlí a tiskne dítě ke svému tělu. Potom se její muž vrací z práce, ženu se mu ještě povedlo vzkřísit, ale dítě zemřelo, jak jej k sobě matka, v hrůze, tiskla k sobě.

 

Zlatý kolovrat

Krásná Dora jednoho dne v lese potká krále, který se do ní zamiluje. Král přijíždí k jejímu domu a žádá její nevlastní matku o dceřinu ruku. Matka mu dává svolení, ale nevěstu mu prý musí vystrojit, takže má přijet příští den.

Matka spolu s nevlastní sestrou berou Doru do lesa, kde ji zabijí a useknou jí ruce, nohy a vezmou jí oči. Nevlastní dceru pak matka přestrojí, král se s ní ožení a vezme si ji na hrad.

Lesem prochází stařík s pacholetem a nacházejí Dořino tělo. Stařík dává pacholeti zlatý kolovrat. Řekne mu, ať s ním běží na hrad a nabízí jej za dvě nohy. Tam jej koupí nevlastní sestra Dory. Pachole běží zpět do lesa i s nohami a dává jej staříkovi, který je díky zázračné vodě spojí s tělem. Pak pachole prodá na hradě zlatou přeslici a zlatou nit, za dvě ruce a dvě oči. Stařík je spojí s tělem, stejně jako nohy, a Dora opět oživne.

Král na hradě prosí svou paní, aby mu předla na kolovrátku. Když paní začne příst, kolovrátek vypráví, co se stalo v lese a že jeho paní není Dora, že je to celé jen podvod. Král se hned vydává na cestu do lesa hledat svou milovanou Doru.

Zanedlouho ji najde, ožení se s ní a dvě zlé babizny vykáže z hradu. Matka s dcerou jdou lese a tam je napadne smečka vlků a roztrhají je na kusy, stejně, jako to ony udělaly Doře.

 

Štědrý den

Jedna stará pověst vypráví, že když se nezadaná dívka vydá na Štědrý večer k jezeru a podívá do zamrzlé hladiny, uvidí svou budoucnost. Sestry Hana a Marie proto toho večera vypraví k jezeru. Když se Hana povídá do zamrzlého ledu, uvidí pohledného muže Václava a jejich blízkou svatbu. Mariino vidění je ale mnohem horší. Vidí rakev a smuteční pohřeb – to má být její nedaleká budoucnost. Proroctví se vyplní a ještě než si Hana stihne vzít Václava, Marie už je mrtvá.

 

Holoubek

Mladá vdova chodí často kolem hřbitova a smutně vzpomíná na svého zesnulého manžela. Jednoho dne jede kolem mladý muž. Když vidí její trápení, nabízí jí, aby přestala smutnit a provdala se za něj, že by mohla být konečně šťastná.

Do tří dnů žena na svého zesnulého manžela úplně zapomene a do měsíce se provdá za mladíka. Manžel ji říká, aby si užívala a byla s ním šťastná a ona je.

Jen na hrobě mrtvého manžela sedává holoubek a vrká tak smutně, že to každému kolemjdoucímu rve srdce. Když žena slyší jeho smutnění, zármutek a výčitky se k ní vrátí, proto skočí do vody a utopí se. Když ji najdou lidé, pohřbí ji v žitném poli pod velký kámen.

 

Záhořovo lože                                 

Mladý muž jde do pekla a po cestě jej přepadne loupežník Záhoř. Ten mu slíbí, že jej nezabije, pokud mu na cestě zpátky poví, jaké peklo je a jak to tam vypadá. Mladík mu to slíbí a až se vrací z pekla, vypráví Záhořovi, jak se celé peklo těší jen na něj, že pro něj už mají dokonce nachystáno mučící lože – Záhořovo lože.

Záhoř se poleká a stane se z něj dobrý člověk, věřící, modlící se k Bohu, aby mu odpustil. Po devadesáti letech je Záhořovi odpuštěno a dostane se do nebe.

 

Vodník

Mladá dívka každý den chodí k jezeru. Její matka měla předešlou noc sen a varuje dceru, ať tentokrát k jezeru nechodí, že cítí, že se stane něco špatného. Dcera ale matku neposlechne a běží k jezeru. Tam po chvilce padá do vody, ale chytí ji vodník.

Dívka žije s vodníkem v jezeře a má s ním dítě, ale moc si přeje zase vidět svou matku. Vodník jí nechce dovolit navštívit její matku, ale nakonec svolí. Musí se však vrátit do klekání příští noci. Dívka mu poděkuje a běží za svou matkou.

Matka i dcera jsou opět spolu, šťastné, a vítají se. Když nadejde hodina, kdy se má dívka vrátit do jezera, matka jí nechce dovolit odejít. Pak Vodník přichází k domu a třikrát ji vyzívá, ať se vrátí domů. Matka ji ale za žádnou cenu nepustí.

Vodník ji volá naposled, že se musí postarat o své dítě. Matka vodníkovi řekne, ať dítě přinese na jejich práh a dívka se o něj postará. Vodník tak učiní, ale dítě přímo před jejich domem zabije, protože dívka neuposlechla jeho příkazu.

 

Vrba

Příběh o ženě, která byla přes den plná života, ale v noci jako by nežila. Její muž chtěl vědět, co se s jeho ženou děje, tak se šel zeptat jedné babičky, která se o jeho ženu starala. Ta mu řekne, že přes noc ji opouští její duše a uchyluje se do staré vrby u jezera.

Muž chtěl, aby jeho žena na noc „neumírala“, tak vzal sekeru a vrbu podťal. Pak ale začaly bít zvony a muž se dozvídá, že jeho paní zemřela. Nešťastný z toho, co udělal, se jde zeptat vrby, co má udělat, aby své chování odčinil.

Vrba mu řekla, ať z jejího kmene udělá kolébku pro jejich děťátko a proutí ať zasadí podél břehu jezera. Když bude děťátko v kolébce, bude to, jako by chovala sama matka a z proutí bude dělat píšťalky, na které jí bude hrát.

 

Lilie

Zemřela mladá dívka, ale ještě před smrtí řekla, aby ji pohřbili v lese. Na jejím hrobě zanedlouho začne růst krásná bílá lilie. Kolem projíždí pán, který jede na lov.  Uvidí laň a chytá je si střelit, ale uvidí bílou lilii a na laň zapomene. Přikáže svému sluhovi, aby lilii vykopal a zasadil ji do jeho zahrady.

Sluha tak učiní a pán se začne o lilii starat. Jednoho dne se z ní stane krásná dívka, ale je velmi zranitelná. Zanedlouho se provdá za pána a žijí spolu na hradě. On ale musí odjet, tak přikáže své matce, ať se o jeho ženu a také syna stará. Jenže matka vystaví paní slunci a ona zemře.

Když se pán vrátí domů, najde jen zvadlou lilii a mrtvé dítě. Pán svou matku prokleje a nechá ji potrestat.

 

Dceřina kletba

Balada je dialogem matky a dcery. Matka se své dcery ptá, proč je tak smutná. Ona jí říká, že zabila své dítě a chce se nechat oběsit. Ještě před svou smrtí dcera prokleje svého svůdce, který ji zradil, a také svou matku, která nezabránila jejímu neštěstí.

 

Věštkyně

Balada vypráví o věštkyni, která předpovídá budoucnost českého národa. Zdůrazňuje, že už uplynulo mnoho let od moudrých slov Libuše a Svatopluka a přesto lidé doposud nepochopili důležitost jejich slov. Balada se liší od ostatních, je čistě vlastenecká.

 

Charakteristika hlavních postav:

V hlavních rolích hrají ženy, převážně matky, které se snaží pomáhat, ale i ubližovat. Hlavní postavy nejsou nijak zvláště bouřlivé, jsou spíše klidné, mírné a pokorně přijímají svůj osud nebo trest za úmyslný i neúmyslný čin.

 

Jazyk a umělecké prostředky díla:

Básně jsou psány jazykem s řadou básnických prostředků typických jak pro lidovou poezii (výrazný rým, zvukomalba, přirovnání), tak pro umělecký básnický text (metafory, epiteta, personifikace, apostrofy, elipsy, živé dialogy, názorný popis postav a přírody apod.).

Převažuje forma balady (Vodník), ale objevují se i pohádky (Zlatý kolovrat), pohanský mýtus (Polednice), místní lidové pověsti (Poklad), legendy barokně romantického ladění (Záhořovo lože) apod. Výrazné romantické prvky díla představují líčené přírodní reálie (motivy hřbitovů, lesů či jezera) a nadpřirozené bytosti.

Literární druh: Lyrika – epika

Literární forma: poezie

Literární žánr: soubor balad

Hlavní myšlenka: Erbenova díla jsou bližší široké veřejnosti, snaží se vzbouzet k vlastenectví, poučovat z chyb našich předků. Vychází z lidových motivů.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: