Kniha: Kytice
Autor: Karel Jaromír Erben
Deník přidal(a): Terry
Podobný materiál: Rozbor díla
BALADY
Kytice, Polednice, Holoubek, Poklad, Vodník, Svatební košile, Zlatý kolovrat, Štědrý večer, Záhořovo lože, Vrba, Lilie, Dceřina věštba… 13 balad
původně : Kytice z pověstí národních
DĚJ
Hrdinové jsou spíše prostí, vše se odehrává ve venkovském prostředí (kromě Zlatého kolovratu). Příznačné je, že Erbenovými hrdinami jsou ženy. V každé básni je otázka viny a trestu.
Kytice :
Zemře žena a její děti každý den navštěvují její hrob. Matce se jich zželí a převtělí se v drobný kvítek, který pak děti nazvou Mateřídouškou.
Holoubek :
Vdova se vdá brzy po smrti svého manžela. Na stromě nad jeho hrobem sedává holoubek a zpěvem obviňuje vdovu z toho, že svého muže otrávila. Vdova to nedokáže vydržet, stěžuje si, že ta píseň jí probodá duši, a nakonec spáchá sebevraždu.
Vodník :
Dívka chce jít vyprat k jezeru, matka ji prosí, aby nechodila, protože měla zlé sny. Dcera přesto jde a Vodník jí stáhne do jezera. Vezme si ho, porodí mu dítě a pak prosí, aby mohla ještě jednou spatřit svou matku. Vodník jí to dovolí, ale pro jistotu si u sebe nechá dítě. Dívka se do večera nevrací, matka jí nechce pustit, i když už Vodník 3x bouchal na dveře. Když ho dívka žádala, aby jí přinesl dítě na práh a ona ho nakrmila, Vodník ho přinesl, ale za trest mrtvé.
Vrba :
Balada o ženě, která byla ve dne živá a v noci žila ve vrbě. Manželovi to bylo divné a od místní babky zjistil její tajemství. Rozhodl se utít vrbu, ale s ní zároveň zemřela i jeho žena. Muž si to vyčítá, vrba mu ale poradí, aby zasadil jeden z jejích proutků a až vyroste, aby z něj udělal kolébku pro dítě, které si z vrby později bude dělat píšťalky – jeho matka tak bude stále s ním.
Polednice :
Balada o matce a dítěti, které se nechce ztišit a uklidnit. Matka mu vyhrožuje, že zavolá Polednici. Ta se opravdu objeví a jakmile vztahuje k dítěti ruku, matka ho drží a omdlévá. Když se vrací otec v poledne z práce, manželu vzkřísí, ale dítě je již udušené.
Svatební košile :
Jediná balada, která končí šťastně. Dívka čeká na svého milého, který odešel do ciziny a nevrací se. Jak jí přikázal, ušila pro ně svatebné košile. Když se modlí a prosí o jeho návrat, někdo klepe na její okno a ona pozná svého milého. Neví však, že je mrtvý. Odvádí jí na hřbitov, cestou odhazuje její věci na modlení, a když dívka pozná, co se děje, že jí chce také zabít, utíká do márnice, kde jí zachrání až modlení.
Štědrý den :
Dvě děvčata – Hana a Marie – chtěly vědět, co je v budoucnu čeká. Hana uviděla za štědrovečerní noci svého budoucího muže Václava a Marie rakev, která byla v kostele. Obojí se splnilo. Za rok chyběly ve vesnici obě – Hana se vdala, Marie zemřela.
JAZYK A STYL
Dílo má romantické prvky – líčení prostředí přírody (motivy hřbitovů, lesů či jezera) a nadpřirozené bytosti. Erben se snaží o jednoduchost, užívá jednoduchý verš, stručnost, názornost (popis postav: „malá, hnědá, tváře divné“) a také zvukomalbu („na topole podle skal zelený mužík zatleskal“). Balada je lyricko-epický (děj + lyrické prvky) útvar s pochmurným dějem a tragickým koncem. Každá balada je vyprávěna chronologicky v er-formě
VZNIK A VLIV DÍLA
Erben na Kytici pracoval téměř 20let a inspirací mu byly české báje. Dočkala se i zfilmování.
AUTORŮV ŽIVOT
Český básník, historik, překladatel, novinář a sběratel lidové slovesnosti. Na studiích se seznámil s Palackým, s nímž pak po celý život spolupracoval. Byl archivářem města Prahy, zabýval se hlavně literárními a politickými dějinami a národopisem. Sbíral lidovou slovesnost – písně, pověsti, pohádky a říkadla. Napsal Prostonárodní písně a říkadla a také nedokončený soubor českých pohádek, které vydal až Václav Till – Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Dlouhý, Široký a Bystrozraký či Liška Ryška. Erben patří do Národního obrození v 19.století stejně jako Palacký, Jungmann, Tyl, Mácha nebo Němcová. Jejich cílem bylo zastavit jazykový úpadek češtiny, kvůli užívání němčiny, a vytvořit nový spisovný jazyk. Zároveň je Erben i romantikem.
Byl spolutvůrcem Riegrova Slovníku naučného, který byl naší první encyklopedií. Karel Jaromír Erben zemřel 21.11.1870 v Praze.
