Kniha: Lakomec
Autor: Moliére
Deník přidal(a): Viky
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Moliére (15.1.1622 – 17.2.1673)
– největší francouzský autor komedií
– vl. jménem Jean-BaptistePoquelin[žánbatystpoklen] (přezdívku si zvolil proto, aby nedělal otci ostudu), francouzský dramatik, herec, režisér
– výborné vzdělání – studoval práva, měl být notářem
-přes 13 let byl hercem u kočovných společností
– později přijat do královských služeb, stal se ředitelem královského divadla v Paříži
– náměty čerpal z antiky, renesance, z lidových frašek a komedie dell´atre
(improvizace).
– zabýval se tzv. nízkým dramatem – frašky, komedie a kritika společnosti
– na jevišti předváděl lidské chyby, negativní vlastnosti, utahoval si ze
šlechtických vrstev, finančních vztahů, lakoty, úlisnosti nebo náboženského pokrytectví
– církev ho proklela
– zemřel, když hrál hlavní roli ve své hře Zdravý nemocný
Další díla:
- Tartuffe neboli Pokrytec –veršovaná komedie, zaměřená proti náboženskému fanatizmu, podvodník, který se dostane k bohatému pánu do domu, zmanipuluje ho, boháč přepíše na něj svůj dům a chce mu dát za ženu svou dceru, zasáhne král, majetek vrátí
- Misantrop – veršovaná komedie, člověk, co nemá rád lidi, nelíbí se mu morálka, kterou vidí kolem sebe, velmi citlivý a vzdělaný, hodně autobiografické prvky
- Sňatek z donucení – komedie-balet
- Zdravý nemocný – komedie-balet v próze, vysmívá se hypochondrii,měšťácký sobec, který si myslí, že za peníze si koupí všechno, tiranizuje své okolí, donutí svou dceru, aby si vzala doktora
- Don Juan aneb Kamenná hostina – kritika církve a pokrytectví, námět – španělský svůdce žen
Postavy:
Harpagon –šedesátiletý lakomý vdovec,který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv, stará se o peníze více než o své vlastní děti, ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života
Kleant– Harpagonův syn, na život si musí pujčovat, chytrý, podnikavý mladík,
zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá, šílená láska k penězůmjeho otce se mu příčí –) je tedy jeho pravým opakem
Eliška – Harpagonova dcera, zamilovaná do Valéra, spravedlivá, upřímná, nechce se provdat za muže, kterého ji vybral otec, věří v pravou lásku
Marie – chudá dívka, která se stará o sovu nemocnou matku, zamilovala se do Kleantena, sestra Valéra
Valér – Harpagonův správce, obětavý, snaží se mu zalíbit, zamilovaný do Elišky
Anselm – stařec, kterému chce dát Harpagon Elišku za ženu, bohatý, štědrý, dobrosrdečný, otec Mariany a Valéra
Frosina– dohazovačka, intrikářka, jako jediná zná poměry v celé rodině
Jakub – Harpagonův kočí a kuchař
Čipera – Kleantův sluha, oddaný, pomůže svému pánovi, ukradne Harpagonovi jeho skříňku s peněži
Dějství:
- Harpagonova dcera Eliška se zamiluje do sluhy Valéra a navzájem si vyznají lásku. Eliška má však strach z toho co řekne její tatínek, z pomluv ostatních a také se bojí, že ji Valér přestane milovat. Eliščin bratr Kleant má podobné trápení. Svěří se své sestře, že se zamiloval do chudé dívky Mariany, která bydlí se svou nemocnou matkou a pečuje o ni. Eliška i Kleant se bojí reakce otce. Domluví se, že svoje tajemství si ponechají, a kdyby něco, společně utečou. Když slyší svého otce posedlého penězi, rozhodnout se, že mu to řeknou. Otec se rozhněvá a spustí velkou hádku. Oznámí jim, že si chce vzít Marianu a taky chce, aby si Eliška vzala starého, ale bohatého pána Anselma a Kleant starou vdovu. Harpagon si zavolá sluhu Valéra, aby posoudil situaci. Ten, i přes své city, souhlasí s Harpagonem, jenom aby si získal jeho oblibu. Harpagonovi slíbí, že to Elišce nějak domluví, ale když přijde za ní, tak si domlouvají útěk.
- Kleant se svěří svému sluhovi Čiperovi, že jeho otec chce Marianu za ženu tak jako on. Harpagon se sejde s Frosimou, která má za úkol mu domluvit Marianu za ženu. Frosima mu nakecá jak Mariana o něm básní a jak ho obdivuje. Harpagon zezačátku nechce věřit, ale potom uvěří. Frosima po něm chce peníze a tak se Harpagon vypaří. Frosima jde pro Marianu, aby ji přivedla na večeři.
- Harpagon všechny svolá a nařídí, aby uklidili dům. Jakubovi dá za úkol, aby uvařil večeři. Ten začne mluvit o bohaté hostině a to Harpagona rozčílí. Nechce utratit moc peněz. Mariana nemá moc dobrý pocit. Frosima ji namluví, že je to stařec a že brzy umře. Mariana tedy souhlasí, ale když ho uvidí, zděsí se. Vůbec se jí nelíbí. Kleant ji zdvořile přivítá a dělá, jakoby ji neznal.
- Když Harpagon odejde, Mariana je smutná, protože se jí vůbec nelíbí. Nakonec se všichni domluví a poradí ji, ať to vydrží, že nakonec si stejnak vezme Kleanta. Harpagon si všimne jak Kleant líbá Marianinu ruku. Když odejde, zavolá si Kleanta. Chce zjistit, jaký má na ní názor. Kleant zpočátku tvrdí že se mu nelíbí a opovrhuje nad ní nos. Harpagon řekne, že je to škoda, že měl v úmyslu je provdat. Kleant mu tedy řekne pravdu. Harpagon se rozhněvá a vrhne se na něj. Jdou za Jakubem, aby rozsoudil jejich spor. Ten každému nakecá to, co ten dotyčný chce slyšet (např. Kleantovi řekne, že jeho otec se vzdává Mariany). Ve vědomí, že je všechno v pořádku si zase začnou povídat. Nakonec zjistí, že to, co jim řekl Jakub, není pravda a začnou se hádat znovu. Čipera mezitím ukradne truhlici s penězi a s Kleantem ji schovají. Když to Harpagon zjistí, málem zešílí. Všechny obviňuje, na všechny křičí a nakonec zavolá policii.
- Policie společně s Harpagonem jdou za Jakubem, který svalí vinu na Valéra (Valéra nemá rad za to, jak se Harpagonovi vtírá). Harpagon si tedy nechá zavolat Valéra do soudní síně, kde se na něj vrhne nadávkami. Valér si zpočátku myslí, že mluví o Elišce a tak tedy o ní mluví taky a řekne, že jí miluje. Eliška prosí otce, aby jim povolil svatbu. Nakonec přijde Anselm. Všichni společně zjistí, že Anselm je ztracený otec Valéra a Mariany. Kleant se přizná, že vzal otcovi peníze. Vrátí je pod podmínkou, že si může vzít Marianu. Nakonec se Kleant a Eliška šťastně ožení a Harpagonovi se vrátí jeho peníze.
Rozbor díla:
Literární druh: drama
Literární žánr: komedie
Rok vydání:v roce 1667 jako divadelní hra
Zařazení: klasicismus 2. polovina 17. století
= vznikl ve Francii, vzorový, dokonalý, řád (pevný systém) jak ve společnosti, tak v umění, snaží se napodobit antiku
– stavby jsou vzdušné, jednoduché (Bílý dům, Stavovské divadlo), vyznačují se sloupy, francouzské parky
Téma:lakomý boháč, který je schopný pro peníze obětovat štěstí své vlastní rodiny
Doba a místo: Paříž 1670
Kompozice: chronologická, 5 dějství s několika výstupy
– Rámcová kompozice:
Expozice:Harpagonova láska penězům a zároveň k Marii
Kolize:Kleantes se dozvídá o tom, že si má Harpagon vzít Marii, kterou miluje on sám
Krize: Harpagon je okraden o své peníze
Peripetie: Kleantes donutí Harpagona, aby se vzdal Marie a dostane své peníze zpět
Katastrofa: původ Valéra a Mariany, navrácení peněz Harpagonovi, svatba Kleanta a Marie, Elišky a Valeria
Jazyková výstavba: spisovný jazyk, přímá řeč, místy zastaralá slova, živé dialogy plné hovorových obratů, satirický tón, ironie, nadsázka, citové zabarvení (zejména když Harpagon mluví o pěnezích), občasné vulgarismy
– jazykové prostředky:personifikace („Mé chudinky penízky! Oloupili mě o vás, vy moji hodní přátelé!“),archaismy („kdokolivěk“, „taškáři“, „dráby“), hyperbola („umírám, jsem mrtev, jsem pohřben!“),zdrobnělina („penízky“), metafora („jdi mi z očí“), sarkasmus („To vy děláte tyhle čisté obchody?“), metonymie („dostat se pod kůži“, „ruka v rukávě“)
– psán er formou, vypravěč má podobnu monologu ve 3. osobě
Další autoři této doby:
FRANCIE
– tragédie Cid – národní hrdina, který zabil otce své milé, ona se rozhoduje, zda ho má potrestat jako vraha, nakonec ho udá, král změní trest smrti a pošle ho na vojnu
– tragédie Faidra – královna, která tajně miluje svého nevlastního syna, král odjede do boje a ona se mu vyzná, on jí odmítá, králi namluví, že to on jí sváděl, syn umírá a Fraida spáchá sebevraždu
– sbírka Elegie; Bajky – vychází z Ezopových, odsuzuje pokrytectví
ITÁLIE
– Poprask na laguně –komedie, konflikt vyvolávají ženy čekající na své muže, kteří loví ryby na moři, vypráví o smutku manželek, sester, milenek, naději, že se vrátí domů s úlovkem,malicherné spory, žárlivost milenců
– Sluha dvou pánů – komedie
