Kniha: Proměna
Autor: Franz Kafka
Deník přidal(a): Barix
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Franz Kafka
- narodil se r. 1883 na Starém městě v Praze
- byl to pražský, německy píšící autor židovského původu
- jeho mateřština byla němčina
- měl 3 sestry (zahynuly v koncentračním táboře) a 2 bratry (zemřeli jako děti)
- nevycházel s otcem, a proto tím byla ovlivněna jeho díla, ve kterých čerpá ze svého vlastního života
- měl problematické vztahy s jinými lidmi, zvláště se ženami
- měl fobii z dotyků a časté bolesti hlavy
- vystudoval práva a na studiích se seznámil s celoživotním přítelem Maxem Brodem
- pracoval jako úředník v pojišťovně, ale nebavilo ho to
- 1924 zemřel na tuberkulózu v Rakousku
Proměna
Místo a rok vydání: Praha, r. 2005
Literární druh: epika
Literární žánr: próza, povídka (novela)
Literární forma: bezejmenné kapitoly (3)
Hlavní postavy:
- Řehoř Samsa – obětavý, hodný, mladý, cestující úředník, který se jednou ráno proměnil v nějaký ohavný hmyz (brouk)
- Markéta – Řehořova mladší sestra, snaží se mu pomoct, hodná, umí hrát na housle
- Matka – starostlivá, věčně v mdlobách, ze začátku je pro ni Řehoř pořád synem, ale později k němu cítí odpor, který se v sobě snaží přemáhat
- Otec – starý, líný, zlostný, sobecký, prchlivý, přísný, jednou ve vzteku po Řehořovi házel jablka
Literární kontext:
Doba těsně po první světové válce, kdy se celý svět zotavuje z válečných hrůz a začíná se projevovat hospodářská krize.
Kompozice:
Povíka je psána chronologicky, tak jak šly události za sebou. Příběh je členěn na 3 kapitoly bez názvu. Kapitoly jsou psány v ostavcích.
Místo:
Děj se odehrává v maloměstském bytě rodiny Samsových v nejmenovaném městě. Část děje se odehrává v Řehořově pokoji.
Obsah:
Povídka začíná tím, že se ochodní cestující Řehoř Samsa přeměnil v jakýsi ohavný hmyz s pancířem a mnoha malými nožkami. Poprvé za pět let se nedostavil do práce, což ho opravdu hodně trápilo. Jeho rodina se o něj bála, protože nešel do práce a byl zamknutý ve svém pokoji, tudíž se s nimi bavil jen přes dveře. V tento den se k nim dostavil prokurátor, aby zjistil z jakého důvodu se Řehoř nedostavil do práce. Řehořova rodina se ho snažila omluvit a výhružkami ho donutit, aby odemknul dveře do svého pokoje. Řehoř je nakonec odemknul a otevřel, jenže jakmile zahlédli ohyzdného brouka, prokurista se pomalu vytratil z bytu pryč. Rodina Samsových se musela smířit s tím, že už nebudou mít pravidelný příjem peněz, jelikož Řehoř není schopný chodit do práce. Zároveň byli na Řehoře naštvaní, protože si museli najít práci, aby měli jak žít. Matka začala pracovat jako švadlena, otec jako sluha a Markéta v obchodě. Snažili se sžít s Řehořem, ale začali ho brát spíše jako přítěž, které se báli. Jeho sestra se o něj ze začátku starala, nosila mu jídlo a snažila se mu pomoct. Jednou se všimla, že si Řehoř našel novou zábavu, což bylo lezení po pokoji křížem krážem, a tak se rozhodla, že mu vystěhuje nábytek, aby se mu lépe lezlo. Nejdříve mu to vadilo, protože to byly jeho oblíbené věci, ale potom si na to zvykl a byl nakonec rád. Při stěhování věcí Markétě pomáhala matka, ale jakmile zahlédla Řehoře na stěně, lekla se ho a omdlela. Markéta vyhnala Řehoře z jeho pokoje a zavřela dveře, aby na něj matka neviděla a mohla ji “vzkřísit”. V tom přišel domů otec z práce a jakmile uviděl Řehoře, že není ve svém pokoji, tak se naštval a ve vzteku po něm začal házet jablka. Jedno jablko ho smrtelně poranilo na zádech. Do bytu se nastěhovali nájemníci, protože rodina potřebovala více peněz. Jednoho večera Markéta hrála na housle a Řehoř kvůli tomu vylezl ze svého pokoje, protože velice rád poslouchal svoji sestru, která hraje. Nájemníci si ho ale všimli a ihned odmítli platit nájemné, jelikož jim zatajili, že mají v bytě takového brouka. Otec zahnal Řehoře do svého pokoje, kde ve 3 hodiny ráno umřel kvůli zranění jablkem. Rodina chvíli držela smutek, ale později byla pozitivně naladěla a těšila se na nový a menší byt.
Rozbor textu:
- Jazyk – spisovný, jednoduchý, zřídka archaismy i přímá řeč, er-forma, vnitřní monology, dlouhá souvětí, nepřímá řeč, přechodníky
- Styl – vyprávěcí i popisný
Ukázka:
“Těžké zranění, s nímž Řehoř stonal víc než měsíc – jablko, které si nikdo netroufal vyndat, zůstalo v těle jako viditelná upomínka -, patrně i otci připomnělo, že přes svou nynější, smutnou a odpornou podobu je Řehoř členem rodiny, že ses ním nesmí jednat jako s nepřítelem, nýbrž že rodinná povinnost přikazuje spolknout odpor a být trpělivý, nic než trpělivý.”
Vlastní hodnocení:
Autor v povídce popisuje jak obětavý, hodný a všem nápomocný člověk začal jít na obtíž ostatním lidem v době své neschopnosti. Vyskytují se zde všechny znaky Kafkovy tvorby, čož je absurdita, pesimismus, nenávist vůči byrokracii, narušování soukromí i postel, jakožto symbol bezpečí. Kafka zde naráží na falešnost lidí, kteří nejsou později schopni vrátit poskytnutou pomoc ostatním.
