Kniha: Pygmalión
Autor: George Bernard Shaw
Deník přidal(a): rozbor
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Kateřina Karolczyková
Romantická hra o pěti dějstvích. Z anglického originálu Pygmalion přeložil Milan Lukeš. Vydal Ivan Zmatlík- nakladatelství ARTUR, Praha 2007.
Jedná se o drama G.B. Showa, které se stalo tak populární a nadčasové, že v dnešní době vznikl na jeho základě muzikál„ My fair lady“ . Autor v Pygmalionu poukazuje na rozdílnost společenských vrstev. Krásně popisuje Londýn v němž se celý děj odehrává. Snaží se, aby si čtenář uvědomil, jak na počátku 20. století vypadaly vztahy mezi měšťanskou vrstvou a chudými lidmi, s kterými vyšší vrstva zachází jako s kusem hadru. Měšťané si myslí, že si kvůli svému postavení můžou s chudinou pohrávat, jak je jim libo. Vůbec si neuvědomují, že to jsou také lidské bytosti, které mají city. Autor také naznačuje, že i lidé s nižších vrstev mají svou hrdost.
Jeden s hlavních hrdinů profesor fonetiky pan Higgins si myslí, že tím jaké má postavení si může dělat co chce. Zajímá se o fonetiku a nenávidí prznění jazyka, kterého se dopouští nevzdělanci. Když jednoho deštivého dne uslyší mluvit květinářku z ulice vsadí se s plukovníkem Pickeringem, že z ní za půl roku udělá dámu. Pak ji přivede do společnosti a nikdo nepozná její původ. Vůbec si neuvědomuje jak tím změní Líze Doolittlové život, do něhož se už nebude moci vrátit.
Líza se nakonec podvolí účastnit v experimentu profesora, jenže neví na jak těžkou cestu se pouští. Všechno pro ní začíná být nové, učí se správně chovat a mluvit. Higgins s ní zachází jako se služkou a vůbec si jí neváží. Zato Pickering se k ní chová s úctou, trpělivě se jí snaží vše vysvětli. Je k ní také velmi šaramantní.
Během Líziny výuky se na scéně objevuje její otec, který o Lízu dříve nejevil větší zájem, a najednou mu strašně záleží na blahu dceři a penězích, ke kterým by možná mohl lehce přijít. Pak se opět staví do role cizího člověka. Když konečně nastane den finálové zkoušky, Líza neví co bude dál. Ví, že u Higginse už nemůže zůstat za to, jak se k ní chová, ale ani se nemůže vrátit zpět ke svému starému způsobu života. Večer uteče k profesorově matce. Všechno jí svěří a další den se všechno vyřeší.
U Higginsovy matky se další den sejdou úplně všichni. Dokonce se zde objeví i Lízin otec, který náramně zbohatl díky Higginsovi, ale vůbec se mu to nezamlouvá. Higgins napsal dopis příteli s Ameriky, že nejoriginálnější mravokárce v Anglii je Alfréd Doolittle, popelář. Podle Doolittla mu Higgins provedl strašnou věc- „Zruinoval mě. Zničil moje štěstí. Svázal a hodil do spárů měšťanský morálky.“ Byl strašně naštvaný, jelikož si nyní musí vzít jistou ženu za svou právoplatnou manželku. Svatba se má uskutečnit právě nyní. Mezi tím se Líza vymaní z nátlaku, ponižování a manipulování Higginse. Nemůže s ním dále být jak sama říká – „Já chci trochu laskavosti. Já vím, že jsem obyčejná, hloupá holka a vy že jste inteligentní pán, ale nejsem žádné smetí, abyste po mně šlapal.“ Je skálopevně rozhodnutá Higginse opustit a provdat se za Freddyho, který jí miluje. Z této skutečnosti si Higgins utahuje a drama končí jeho slovy- „Ona si vezme Freddyho. Chacha! Freddyho! Freddyho! Chachachacha !!!
Autor zanechal otevřený konec, ale né tak docela- „Zbytek tohoto příběhu není zapotřebí předvádět dramatickým jednáním, a vlastně by se ani dovyprávět nemusel, kdyby naše představivost nebyla tak oslabená lenivou závislostí na snadno dostupném konfekčním zboží v onom vešetnictví, kam si Romantika chodí pro svoje „ šťastné konce“, které žádnému slušnému příběhu nakonec nesluší.“ Tak nač konec odhalovat i zde.
Autor pojal celý děj poučně a velmi působivě. Kniha se dobře čte a ukazuje nám tehdejší způsob života i to, jak sám autor tvrdí, že Angličané nemají žádnou úctu k jazyku. Děj mě zaujal a dokonce i navnadil na potencionální shlédnutí muzikálu. Kniha se mi velmi líbila. Není zdlouhavá a i pro „líné“ čtenáře v celku přijatelná, jelikož nemá víc než 150 stránek.
