Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): Eliška

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Karel Čapek

Život a postoje autora:

• Žil v letech 1890 až 1938 a je jednou z největších osobností české i světové literatury meziválečného období.
• Byl to spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a publicista. Tvořil romány, dramata, povídky i cestopisy.
• Pocházel z Malých Svatoňovic. Vystudoval filozofii, což silně ovlivnilo jeho tvorbu (věřil v pragmatismus a obyčejný lidský život).
• Byl blízkým přítelem prezidenta T. G. Masaryka, sdílel jeho demokratické a humanistické hodnoty.
• Byl zapřisáhlým antifašistou. Po Mnichovské dohodě (1938) byl na seznamu Gestapa určen k zatčení.
• Zemřel psychicky zdrcen na zápal plic na Boží hod vánoční roku 1938, jen několik měsíců po Mnichovu.
• Velkou část díla tvořil se svým bratrem Josefem Čapkem (malířem a spisovatelem, který později zahynul v koncentračním táboře).
• Karel Čapek je autorem mezinárodního slova robot – samotné slovo mu ale pro tuto hru poradil bratr Josef (ze starého slova „robota“).

Autorova další tvorba:

• Antiutopie a sci-fi: Válka s mloky, Krakatit, Továrna na absolutno.
• Dramata: Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka.
• Povídky a romány: Povídky z jedné a z druhé kapsy, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život.

Dílo: R.U.R. (Rossum’s Universal Robots)

Základní literární teorie:

• Literární druh: Drama (divadelní hra).
• Literární žánr: Antiutopické a vědeckofantastické (sci-fi) drama.
• Podtitul díla: Kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích.
• Téma a hlavní myšlenka: Varování před slepým technickým pokrokem. Lidé zlenivěli, nechali za sebe vše dělat stroje, ztratili smysl života a přestali se rozmnožovat. Dílo ukazuje, že práce k lidskému životu nezbytně patří.
• Časoprostor: Děj se odehrává v neurčené budoucnosti na fiktivním Rossumově ostrově, kde stojí továrna na roboty.

Kompozice a jazyk:

• Kompozice: Chronologická (předehra + 3 dějství). Mezi předehrou a prvním dějstvím je časový skok 10 let.
• Forma: Text je tvořen výhradně promluvami postav (dialogy a monology) a autorskými scénickými poznámkami.
• Jazyk: Převážně spisovná čeština. Objevují se zde vědecké a technické termíny i zcela nové slovo (neologismus) – robot.

Charakteristika hlavních postav:

• Helena Gloryová: Citlivá, laskavá a krásná dcera prezidenta. Bojuje za práva robotů a touží po tom, aby měli duši a city. Všichni muži na ostrově ji milují. Ve snaze zachránit lidstvo nakonec nechtěně způsobí jeho zkázu.
• Harry Domin: Generální ředitel továrny a Helenin manžel. Ambiciózní vizionář, který věří, že když roboti zastanou veškerou dřinu, lidé budou absolutně svobodní a šťastní. Neuvědomuje si rizika svého plánu.
• Alquist: Hlavní stavitel a svědomí celého příběhu. Práci rukama považuje za nejvyšší hodnotu a roboty opovrhuje. Jako jediný z lidí přežije útok robotů, protože ho ušetří z úcty k jeho mozolům z práce.
• Dr. Gall: Vědec a fyziolog. Na tajnou prosbu Heleny pozmění výrobu a dá některým robotům nervy a zárodky citů. Tím u nich ale vyvolá uvědomění a odstartuje vzpouru.
• Busman: Finanční ředitel. Všechno měří jen přes peníze. Zemře absurdně, když se snaží jít uplatit roboty, ale zapomene na zapnutý elektrický plot.
• Robot Primus a robotka Helena: Pokusní roboti dr. Galla. Na konci příběhu u nich dojde k zázraku – zamilují se do sebe a jsou ochotni jeden pro druhého zemřít. Stávají se novým Adamem a Evou.

Detailní děj:

Předehra: Na odlehlý Rossumův ostrov přijíždí krásná Helena Gloryová, dcera prezidenta a zástupkyně humanistické organizace Liga lidskosti. Jejím cílem je bojovat za práva robotů, protože věří, že by s nimi nemělo být zacházeno jako s pouhými stroji. Po příjezdu se setkává s generálním ředitelem Harrym Dominem, který jí vypráví historii továrny – starý vědec Rossum chtěl původně stvořit umělého člověka, aby dokázal, že Bůh neexistuje. Až jeho syn, inženýr Rossum, celý proces zjednodušil a začal vyrábět bezduché, levné a výkonné dělníky. Helena se na ostrově setkává i s ostatními řediteli a zpočátku si je plete s roboty, protože jsou své práci naprosto oddáni. Všichni muži ve vedení se do Heleny okamžitě zamilují a jeden po druhém ji požádají o ruku. Helena, ačkoliv je z celé situace zmatená, nakonec přijímá nabídku sňatku od dominantního Harryho Domina. Zůstává žít na ostrově, i když se vnitřně stále trápí tím, že roboti jsou využíváni jen jako levní otroci.

1. dějství: Uplyne přesně deset let a Helena s Harrym slaví výročí sňatku. Ředitelé ji zahrnují vzácnými dary, ale atmosféra na ostrově houstne. Domin a ostatní před Helenou tají děsivé zprávy z vnějšího světa – roboti začali být využíváni jako vojáci ve válkách a postupně se obracejí proti svým majitelům. Navíc se objevil celosvětový, biologicky fatální problém: protože roboti zastanou naprosto veškerou práci, lidé naprosto zlenivěli, ztratili vůli k životu a ženám se přestaly rodit děti. Lidstvo de facto začíná vymírat na neplodnost. Helena už nějakou dobu tuší blížící se katastrofu. Tajně se proto domluvila s doktorem Gallem, aby experimentálně změnil recepturu a dal novým robotům zárodky citů, duše a vnímání bolesti v naději, že se tak přiblíží lidem a přestanou být jen stroji. V zoufalé snaze zachránit lidstvo před vyhynutím a donutit lidi znovu pracovat, se Helena vplíží do trezoru a v krbu navždy spálí původní Rossumovy rukopisy, které jako jediné obsahovaly tajemství výroby umělého života.

2. dějství: Vzápětí se ukazuje, že Helenin zoufalý čin přišel pozdě. Do továrny dorazí zpráva, že se roboti v čele s inteligentním robotem Radiem po celém světě vzbouřili a začali systematicky vyvražďovat lidskou rasu. Milionová armáda robotů dorazí i k pobřeží ostrova a obklíčí továrnu. Ředitelé se opevní v domě a technik Fabry zapojí do plotu kolem budovy vysoké napětí. Domin věří, že mají stále v rukou hlavní trumf – tajemství výroby. Chce robotům nabídnout Rossumovy spisy výměnou za to, že lidi na ostrově nechají v klidu dožít. V tu chvíli se ale Helena v slzách přizná, že veškeré plány a recepty spálila. Muži propadají absolutní beznaději. Finanční ředitel Busman se zblázní, vezme firemní pokladnu plnou peněz a snaží se jít roboty uplatit. V rozrušení ale zapomene na to, že je plot pod proudem, a umírá absurdní smrtí po zásahu elektřinou. Krátce nato roboti odpojí elektrárnu, překonají plot a nezadržitelně vtrhnou do domu.

3. dějství: Během masakru v domě roboti bez slitování zavraždí Domina, Helenu i všechny ostatní ředitele. Život ušetří pouze starému staviteli Alquistovi, protože vědí, že jako jediný ze všech lidí pracoval celý život vlastníma rukama. Uplyne několik let a roboti, kteří se neumějí sami rozmnožovat ani opravovat, začínají chátrat a postupně vymírat. Robotí výbor nutí starého a vyčerpaného Alquista, aby v laboratoři znovu objevil ztracené tajemství života. Alquist je ale jen stavitel, ne biolog, a jeho pokusy, včetně zoufalé pitvy živých robotů, nevedou k ničemu. Cítí, že je konec. Jednoho dne ho však probudí něco nevídaného – tichý smích a hravé škádlení. Zjistí, že to je robot Primus a robotka Helena, jedni z posledních modelů, které ještě před smrtí stihl vylepšit dr. Gall. Alquist se rozhodne provést krutou zkoušku: oznámí jim, že k objevení tajemství výroby musí jednoho z nich na pitevním stole rozřezat. Primus se okamžitě vrhne vpřed a prosí, aby zabil jeho a Helenu ušetřil. Vzápětí ho však odstrčí Helena a žádá o vlastní smrt, jen aby mohl žít Primus. Alquist je ohromen, dojatě odhazuje skalpel a uvědomuje si, že se stal svědkem zázraku. V těchto robotech se probudila skutečná láska a schopnost sebeobětování. Propouští je do světa a slovy z biblické knihy Genesis je označuje za nového Adama a Evu. Lidstvo sice zaniklo, ale život a láska na Zemi budou pokračovat.

Vlastní názor na dílo:

Kniha je velmi dojemná a čte se jedním dechem. Čapkova vize z roku 1920 je dnes neuvěřitelně aktuální, protože lidé jsou čím dál více závislí na umělé inteligenci a technologiích. Ačkoli drama končí tragicky a lidstvo je vyhubeno, velmi se mi líbil ten malý, nadějný konec s Primem a Helenou. Připomínalo mi to Válku s mloky, kde se lidstvo také samo zničí svou leností a touhou po zisku, ale R.U.R. v sobě na konci zanechává alespoň špetku naděje v podobě lásky.

The post R.U.R. – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Bílá nemoc

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): Maturitní díla čj

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Karel Čapek

• Český prozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof.
• Narodil se v Malých Svatoňovicích na Náchodsku (roku 1890).
• Měl 2 sourozence: sestru Helenu a bratra, jímž byl známý malíř a spisovatel Josef Čapek, se kterým často umělecky spolupracoval.
• Dětství prožil v Úpici, což ovlivnilo jeho vztah k přírodě a venkovu.
• Jeho otec byl oblíbeným venkovským lékařem v Malých Svatoňovicích, z čehož Čapek často čerpal lékařské motivy pro svá díla.
• Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v Brně, dále pak úspěšně vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově v Praze, ale i v Berlíně a Paříži.
• Byl velmi vnímavý, plachý a v dětství často nemocný a rozmazlovaný.
• Měl zálibu v cestování (napsal mnoho cestopisů z Evropy) a práci na zahradě, měl také velmi blízký vztah ke zvířatům.
• Od roku 1917 působil jako redaktor Národních listů a od roku 1921 jako redaktor Lidových novin.
• V letech 1925-1933 se stal prvním předsedou československého PEN klubu a byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu.
• Od roku 1925 se také přátelsky stýkal s T. G. Masarykem – patřil do tzv. skupiny Pátečníků a jeho politické a filozofické názory precizně zaznamenal v knihách „Mlčení s T. G. M.“, „Hovory s T. G. M.“ a „Nablízku T. G. M.“.

Významné dílo autora:

• Povídky: Boží muka; Trapné povídky; Povídky z jedné kapsy; Povídky z druhé kapsy.
• Hry: Loupežník; R. U. R. (zde poprvé celosvětově zaznělo slovo robot); Ze života hmyzu (spolupráce s J. Čapkem).
• Překlady: Francouzská poezie moderní doby (zásadní dílo pro vývoj české moderní literatury).
• Romány: Továrna na absolutno; Krakatit; Válka s mloky; První parta; Život a dílo skladatele Foltýna (jeho poslední, bohužel nedokončeno).
• Drama: Věc Makropulos; Bílá nemoc; Matka; Lásky hra osudná.
• Tvorba pro děti: Dášeňka čili život štěněte; Devatero pohádek (spolupráce s J. Čapkem).

Dílo: Bílá nemoc

Literární zařazení:

• Literární druh: Drama (divadelní hra).
• Literární žánr: Tragédie (konkrétně protifašistické a protiválečné drama).

Hlavní postavy:

• Doktor Galén – Šlechetný, antimilitarista, bývalý vojenský lékař. (Pozor na častou faktickou chybu: postava v knize není starověký Řek pocházející z Pergamu. Doktor Galén v dramatu je občanem dané neurčené země a jeho jméno pouze symbolicky odkazuje na slavného starověkého lékaře. Od svého učitele získal přezdívku „doktor Dětina“.)
• Dvorní rada prof. dr. Sigelius – Ctižádostivý ředitel státní kliniky. Touží po slávě a úspěchu, zpočátku Galéna a jeho metody odmítá, ale později bez skrupulí využívá jeho lék k vlastnímu zviditelnění.
• Maršál – Charismatický velitel vojsk a vůdce národa. Funguje jako diktátor, který neústupně vede svou zemi do války (postava je jasným odkazem na fašistické vůdce tehdejší Evropy).
• Baron Krüg – Ředitel továrny na výrobu zbraní a Maršálův nejbližší přítel. Jde o pragmatika, který dodává zbraně pro blížící se válku. Nakazí se bílou nemocí a nakonec páchá sebevraždu, když Maršál odmítne válku zastavit.
• Otec – Úředník ve firmě barona Krüga. Reprezentuje běžného „malého“ člověka, který válku ignoruje, nebo ji dokonce vítá kvůli povýšení, dokud se ho tragédie nedotkne osobně.
• Matka – Jeho manželka. Pečlivá a obětavá žena, která se později také nakazí bílou nemocí, což celou rodinu donutí přehodnotit dosavadní lhostejný postoj k probíhajícímu konfliktu.

Hlavní myšlenka a téma:

Jeden člověk je naprosto bezmocný proti celému zfanatizovanému davu. Dílo dále varuje před bezprostředním nebezpečím fašismu, ukazuje absurditu války a klade důraz na ostrý konflikt mezi humanistickými ideály jedince (reprezentovanými Galénem) a bezohlednou touhou po moci totalitního režimu.

Doba a místo děje:

V moderní době (odpovídající zhruba 30. letům 20. století), ale neurčené a v neurčené zemi. Prostředí a chování postav však velmi nápadně připomíná předválečné nacistické Německo.

Děj:

Po celém světě se rozšířila strašná, vysoce nakažlivá neznámá pandemická nemoc, kterou pojmenovali bílá (nebo také „Čengova nemoc“), protože jejím prvním příznakem je bílý, zcela znecitlivěný bod na těle. Proti této zákeřné chorobě nikdo nezná lék. Lidé, hlavně staří a ve středním věku (obvykle nad 45 let), na ni umírají po milionech a všude vládne panika a strach. Jediní, kdo se radují, jsou někteří mladí a bezohlední lidé, protože se již třesou na vysoká pracovní místa a majetky, která jim staří zemřelí uvolní.

Pak se ovšem objeví nenápadný doktor Galén, jenž díky svému výzkumu vynalezne spolehlivý lék na tuto nemoc. Protože si však hluboce uvědomuje hrůzy válek a ví, že má v rukou velmi silnou zbraň, rozhodne se, že se pomocí ní pokusí nastolit mír ve světě. Oznámí všem mocným, kteří mají tu moc nějak napomoci zrealizování jeho zdánlivě utopické představy, že lék jim vydá pouze v případě, že zabrání tomu, aby byly další války, a zruší zbrojení. Všichni vysocí politici i lékaři v čele se Sigeliem se mu vysmějí, a tak Galén zatvrzele léčí jen „své chudé“ pacienty, kteří nemají na válku žádný vliv.

Zlom nastává, když onemocní mocný zbrojař Krüg a posléze je bílou nemocí nakažen i samotný Maršál, který se právě chystá vyhlásit nesmyslnou útočnou válku menšímu sousednímu státu. Strach ze smrti nakonec Maršála přemůže a doktora k sobě zavolá s příslibem, že válku ukončí a vyhlásí mír v zemi. Galén se okamžitě vydává s lékem na cestu, je však před samotným cílem krutě ušlapán válkychtivým zfanatizovaným davem stojícím před domem Maršála, který provolává slávu válce. Lahvička s lékem je rozdupána a naděje na záchranu diktátora i na světový mír je definitivně zničena.

The post Bílá nemoc – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Válka s mloky

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): nikdo

Karel Čapek

• 9. ledna 1890–25. prosince roku 1938
• Český spisovatel, novinář, dramatik, dramaturg, překladatel a amatérský fotograf

Další díla:

• Bílá nemoc (drama), Dášeňka čili život štěněte, RUR (drama), Hordubal (próza), Hovory s T. G. Masarykem

Válka s mloky (1936)

• Sci-fi román, epika, próza
• Období před 2. sv. válkou + různá prostředí (např. ostrov Tana Masa a jiné ostrovy, které navštěvuje kapitán, Praha, Atlantský oceán, Tichomoří…)

Téma: střet lidí a mloků, lidská sebedestrukce

Předpokládaný autorův záměr: varovat před zánikem civilizace

Kompozice díla: 3 knihy o několika kapitolách + poslední kapitola je autorova promluva sám se sebou

• Kniha první – zejm. přímá řeč a postup vyprávěcí
• Kniha druhá – zejm. publicistický styl (fejetony, ankety, tržní zprávy, popis mloků a články o vývoji mloků, také zprávy ze zasedání společnosti Salamandre-Syndicate – S.S.) = docílení věrohodnosti
• Kniha třetí – reportérský záznam konfliktů mezi mloky a lidmi

Postavy:

• Kapitán J. van Toch (také Vantoch či Captain) – osamělý, nemá rodinu, zbožňuje mloky, říká jim milá zvířata a učí je novým věcem
• H. Bondy (také jen „Bondy“) – bohatý podnikatel, splní Vantochovi jeho přání o pomoci mlokům, zakládá firmu na obchod s mloky
• Pan Povondra – vrátný Bondyho, sám sebe považuje za viníka celé situace
• Mloci (také čerti, ještěrky, tapa-boys, tritóni nebo Salamanders)
• Chief Salamander – vůdce mloků

Děj:

• Kapitán van Toch objeví „čerty“, kterých se domorodí Batakové bojí. Po zjištění, že jí vnitřky mušlí, které mu vyloví a on si z nich vezme perly. Postupně je naučí ovládat zbraně, aby uměli mušle otvírat sami, a později aby se ubránili žralokům. Bondy mu pomůže založit podnikání s mloky, nejdříve je jen rozváží a dávají jim zbraně a jídlo za perly. Po smrti kapitána se však firma PES (později S.S.) rozhodne, že mloci by se dali využít jako pracovní síla a vydělá to více peněz. Pro mloky se zakládají školy, stávají se občany, mají práva a povinnosti, rozdělují se na různé typy podle inteligence a síly (Leadings, Heavies, Teams, Trash, Potěr…). V paralelním příběhu se nachází Pan Povondra, který nás provází celým příběhem a uchovává všechny články. Mloci jsou značně přemnožení a Chief Salamander požaduje nová území pro mloky. I přes to, že mloci škodí lidem, berou jim půdu a území, lidé stále nepřerušují dodávky potravin a zbraní – bez mloků by jejich ekonomiky zkrachovaly. Konflikt mezi mloky a lidmi vlastně vedou jen lidé, jelikož Chief Salamnder je také člověk. Dílo končí úvahou autora o tom, jak má kniha končit – zda válka skončí vyhubením lidstva, nebo jestli budou mít mloci stejný osud jako lidé a postupem času svůj národ sami zahubí.

Ukázky:

Kniha první – kapitola třetí

“Ja. Tož dobrá. Abyste věděl, pane Bondy, to jsou moc mily a hodny zvířata, ty ještěrkove. Já je znám, chlapče.” Kapitán plácl prudce do stolu. “A že by to byli čerti, to je lež. A damned lie, sir. To spíš vy jste čert a já jsem čert, já, Captain van Toch, pane. To mně možete věřit.” G. H. Bondy se lekl. Delirium, řekl si. Kde je ten zatracený Povondra?

“Ono jich tam je několik tisíc, tech ještěrků, ale oni je moc žrali ty– sakra, ty, jak se jim tady říká, sharks.”

“Žraloci?”

“Ja, žraloci. Proto jsou ty ještěrkove tak vzácny, pane, a jenom na tom jednom místě, v tom zálivu, co já nemožu jmenovat.”

“To tedy ty ještěrky žijí v moři?”

“Ja, v moři. Jenom v noci lezou na břeh, ale za chvílu zase musijou do vody.”

“A jak vypadají?” (Pan Bondy se snažil získat čas, než se vrátí ten zatracený Povondra.)

“No, velky by byly jako tuleně, ale když ťapkají po zadních tlapičkách, tak jsou tak vysoky,” ukazoval kapitán. “Že by byly hezky, to nejsou. Oni nemají na sobě žádny ty šlupky.”

“Šupiny?”

“Ja, šlupiny. Dočista jsou holy, pane Bondy, jako nějaké žaby nebo takové ty salamanders. A ty jejich přední tlapičky, to ti je jako pracičky od děcek, ale prsty mají jenom čtyři. Tož takovy ubožáčkove,” dodával kapitán soucitně. “Ale moc chytry a mily zvířata, pane Bondy.”

Kniha Druhá – kapitola druhá

(…)

Avšak vraťme se k citované tržní zprávě s její obchodní hantýrkou. Leading, to jsou prostě zvlášť vybraní, inteligentní, zpravidla tříletí Mloci, pečlivě vycvičení k tomu, aby byli dozorci a vedoucími v pracovních kolonách Mloků. Prodávají se po jednom bez ohledu na tělesnou váhu; cení se jenom jejich inteligence. Singaporští Leading, mluvící dobrou angličtinou, se považují za prvotřídní a nejspolehlivější; porůznu se nabízejí také jiné známky vedoucích Mloků, jako takzvaní Capitanos, Inženýři, Malayan Chiefs, Foremanders a jiní, ale Leading jsou hodnoceni nejvýš. Dnes se jejich cena pohybuje kolem šedesáti dolarů za kus.

(…)

The post Válka s mloky – čtenářský deník (2) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Válka s mloky

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): aliktyls2

Kapitán van Toch zavítá na ostrůvek Tana Masa lovit perly. Zjistí však, že všude jsou perly již vylovené až na jediné místo – podivnou zátoku Devil Bay. Obyvatelé ostrova si o zátoce vyprávějí nejrůznější strašidelné příběhy a tvrdí, že zde žiji čerti. Kapitán van Toch tomu nevěří a pošle do zátoky své potápěče. Ti se po nějaké době vynoří s očima plnýma děsu a tvrdí, že viděli čerty. Kapitán se žalem opije. Večer se prochází po pláži, když najednou z vody začnou vystupovat podivní černí tvorové vydávající ještě podivnější zvuk „Ts ts ts…“. Postupem času si kapitán „čerty“, čili Mloky, oblíbí (říká jim Tapa-boys) a „vycvičí“ si je, aby mu nosili perly a on jim na oplátku dá nože na obranu proti žralokům. Kapitán si bere dovolenou a s těmito černými stvořeními stráví celý rok.

Po roce stráveném na ostrově Tana Masa se vrací do Čech a hledá sponzora na koupi lodi. Dva novináři, kteří s ním přišli udělat rozhovor o jeho cestách, ho navedli na nejbohatšího Čecha G. H. Bondyho. Van Toch stanul před dveřmi G. H. Bondyho, jeho vrátný, pan Povondra, nevěděl, jestli má neohlášeného hosta pustit dál, nakonec to učinil na vlastní zodpovědnost. G. H. Bondy si myslel, že je van Toch blázen, ale nakonec svolil a s kapitánem založili Pacifickou exportní společnost. Společnost rozšiřuje mloky po ostrovech a prodává perly, které Mloci najdou.

Mezitím se o Mlocích dozvědí vědci a provádějí s Mloky nejrůznější experimenty. Z pokusů vyplyne, že jsou Mloci velice inteligentní tvorové, rychle se rozmnožují a mají vysokou schopnost regenerace.

Po několika letech jsou naleziště téměř vyčerpána a kapitán umírá. Pan Bondy tedy založí Salamandří syndikát (van Toch by s tím nesouhlasil), který prodává Mloky jako levnou pracovní sílu. Proto se také začíná s jejich cvičením (čistí přístavy, staví zátoky či ostrovy a další práce). Mloci jsou prodáváni dle druhu, kvalifikace (různá odvětví průmyslu – zbrojařství, hutnictví, zemědělství) nebo váhy. Zakládají se i školy pro Mloky, mají práva a povinnosti (nemohou být jako otroci). Z některých Salamandrů se dokonce stanou vědci. Lidé dávají Salamandrům své nástroje a oni si staví podvodní města, továrny a další stavby. Salamandři se velmi rychle množí, a tak je povolený ilegální obchod – jsou omračováni pádly a chytáni do sítí.

Takto neomaleně se lidé chovali k Mlokům až do chvíle, kdy došlo na Masakr na Kokosových ostrovech, kdy se Salamandři nenechali jen tak pobít a zaútočili na lidi podvodními pistolemi. Celá posádka pytlácké lodi byla Salamandry postřílena. Nastávají další problémy v Normandii (Mloci chodí farmářům na jablka), americké Luisianě, Japonsku a Číně, kde dochází k zemětřesením a trháním země – Mloci si vytváří nové zátoky. Jakýsi anonym vydává Pamflet X, ve kterém varuje lidstvo, co všechno by se mohlo stát.

Nikdo těchto varování nedbá až do chvíle, kdy Chief Salamander začne požadovat celou pevninu a nabízí za ní lidem peníze. Světové mocnosti se sjedou na konferenci ve Vaduzu (je to v horách, které Mloci zničí až na konec), kde se stejně Salamandří otázka nevyřeší, a tak začínají mizet světová přímořská města.

Pan Povondra, který už je v důchodu, si při lovení ryb na Vltavě všimne mloka a je zděšen. Začne si uvědomovat, co způsobil, když pustil kapitána Van Tocha k podnikateli Bondymu. Žalem onemocní.

V této části knihy vstupuje autor  a jeho vnitřní já se nakonec dohodnou na závěru knihy:

„Civilizace“ Mloků je na vzestupu, ale začínají se objevovat rozbroje mezi divokými (původními Tapa Boys) Mloky z Lemurie (oblast Indie a Tichomoří), kterým vládne King Salamander a mloky z Atlantis, kteří jsou vyspělí, poevropštění a zameriaknizovaní a vládne jim Chief Salamander.

Tapa Boys si dělají nároky na celou Afriku berou ji jako svoji domovinu. Mezi mloky dojde k válce. Salamandři vyrobí žaberní mor  a zamoří s ním celý oceán. To způsobí vyhynutí všech Mloků a lidé se začínají vracet z hor na pobřeží.

Závěr

Kniha se mi velice líbí, zejména autorův jazyk, kterým přesně vystihuje dané postavy (Kapitán Van Toch mluví moravským nářečím smíchaným s výrazy z angličtiny, francouzštiny a dalších jazyků „Ale teď to možu říct, já byl no, dočista thunderstuck. Ja, richtik. Ja, to jsem byl. Tož vy jste býval takové slabé židáček.“). Velmi se mi líbí i narážky na zvyky různých národů (Anglie v době hladomoru pěstuje mrkev ve Wimbledonu). Myšlenka celé knihy je také velmi dobrá a výstižná.

DOPLŇUJÍCÍ OTÁZKY

U deníku jen drobná prosba – zařaďte dílo do kontextu autorovy tvorby + do dobového kontextu (demokrat, pragmatik, „realista“, ale jak se to projevuje)

Kniha je z doby (rok 1935), kdy se Karel Čapek začal mít obavy o budoucnost lidstva a to z důvodu nastupujícího nacionalismu a fašismu v Německu. Autor je představitel demokratického proudu, protože vnáší do svých děl principy demokracii. Čapkova pragmatičnost se projevuje jeho rozumovou předvídavostí budoucnosti Evropy i světa. Tato kniha není reálná, ale zařadila bych ji mezi knihy alegorické. Alegorie knihy tkví v tom, jak se může skupině lidí vymknout  ruky způsob ovládání jiného společenství.

The post Válka s mloky – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Ze života hmyzu

Autor: Karel Čapek, Josef Čapek

Deník přidal(a): 458

JOSEF ČAPEK

Byl starší bratr Karla a prostřední dítě Čapkových, byl to spisovatel, kritik, teoretik a malíř. Zabýval se hlavně malířstvím a knižní grafikou a to ho nejvíc proslavilo. Nebyl tak průbojný jako Karel, a proto jsou některé jeho díla přehlíženy, protože byly zastíněny jeho bratrem. Chodil na Uměleckoprůmyslovou školu. Byl zakladatel Skupiny výtvarných umělců. Často psal do různých časopisů a novin. 1939 byl zatčen za protifašistické smýšlení a umřel v koncentračním táboře (maloval rodokmeny členů SS) na tyfus.

Další díla: O pejskovi a kočičce, cestopisy, Stín kapradiny (detektivka).

ZE ŽIVOTA HMYZU

POSTAVY

• Celý děj je založen na postavách a jednotlivých vlastnostech hmyzu.
• Tulák – provází nás dějem, vede filosofické monology, hodnotí charaktery hmyzu, poněkud zklamaný životem
• Motýli – povrchní, přelétaví, znudění, lehkomyslní, pokrytečtí, falešní
• Chrobáci – materialisté, smyslem jejich života je majetek, jsou chamtiví, hromadiví
• Lumek – stará se jen o svou dceru, larvičku, dělá kvůli ní příšerné věci, na ostatní nebere ohled. Vidí v ní jen to dobré. Dcera Larvička je rozmazlená díky tomuto.
• Cvrčkové – sobečtí, starají se jen o svou rodinu, o sebe, radují se z cizího neštěstí, těží z něj
• Parazit – pokrytec, všem přitakává, říká co se mu zrovna hodí, odporuje si
• Kukla, jepice – hlásá, že z ní bude něco velikého, je egoistická, znázorňuje individualismus, opěvují život
• Mravenci – pracovití, strojovití, zmanipulováni totalitním režimem, podřizují se mu, touží po ovládnutí světa
• Slimáci – nezabývají se životy ostatních

DĚJ

Předmluva – Přichází opilý Tulák, který nás provází celou hrou, vede monolog, ve kterém mluví o tom, že ho lidé oslovují člověče, říká, že mu tohle oslovení nevadí, protože on přece člověk je, ale domnívá se, že kdyby on někoho takto oslovil, urazili by se. Rozhodne se, že lidi bude považovat za hmyz, když se jim to nelíbí. Přichází Pedant, který se snaží chytit motýli, popisuje řád přírody a věčný zápas lásky. Tulák nad tímto přemýšlí a tím se dostává mezi motýli.

První dějství – Motýlové – Motýlů je celkem pět. Dva páry a osamocený básník Felix, který se snaží získat přízeň zadané motýlice Iris. Motýli mezi sebou neustále flirtují a neberou ohled na to, že jsou zadaní. Jedna motýlice dokonce flirtuje s Tulákem. Milý motýlice Iris nakonec sežere pták, ale příliš ji to nemrzí a má poměr se snoubencem druhé motýlice Clythie. Felix zůstává sám, nepodařilo se mu získat přízeň motýlic.

Druhé dějství – Kořistníci – Poprvé se objevuje kukla, která hlásá, že se z ní zrodí něco velikého, že něco velikého dokáže. Pak přicházejí chrobáci (hovniválové), kteří kutálí svou kuličku. Jsou nenasytní a říkají, že teď že mají jednu, musí mít druhou a tak hledají úkryt pro kuličku, aby mohli válet druhou. Cizí chrobák však jejich kuličku nakonec najde a ukradne ji. Na scénu přichází poprvé Lumek, který nese mrtvého cvrčka pro svou dceru Larvičku a vychvaluje ji, jak je chytrá a úžasná. Pak se poprvé na scéně objevují Cvrček a Cvrčková, kteří čekají dítě a stěhují se do bytu, kde byl poslední majitel zavražděn (pravděpodobně Lumkem). Radují se z jeho neštěstí. Lumek nakonec zavraždí Cvrčkovou i Cvrčka, aby měl potravu pro Larvičku. Na scénu přichází Parazit, který všem přitakává, nakonec Larvičku sežere.

Třetí dějství – Mravenci – odehrává se v mraveništi, kde mravenci pracují rychlím tempem, do rytmu jim počítá slepec, v rychlém tempu mnoho mravenců umírá v zájmu celku. Vypukne válka se žlutými mravenci, jsou to poslední mravenci, které si nepodmanili, po jejich podmanění ovládnou svět (Území mezi dvěma stébly trávy). Žlutí mravenci však válku vyhrávají. Znechucený Tulák vůdce žlutých mravenců zašlápne.

Epilog – Život a smrt – Tulák se probouzí mezi jepicemi, které opěvují velikost života a postupně umírají, kukla se promění v jepici, než stihne něco velikého udělat, umírá. Se smrtí zápasí i Tulák, pozorují ho dva slimáci, nakonec Tulák umře a najde ho v lese dřevorubec, vysloví myšlenku, že když někdo umře, někdo jiný se narodí.

Alternativní konec – Tulák se probudí ze snu, dřevorubec mu nabídne práci a Tulák se tak začleňuje do společnosti.

CHROBAČKA: Ty, Chrobáčku!

CHROBÁK: No copak?

CHROBAČKA: Já mám ouzkost. Aby nám ji pak někdo neukradnul.

CHROBÁK: Co? Koho?

CHROBAČKA: Naši kuličku. Naše potěšení. Naše všechno.

CHROBÁK: Naši ku-kuličku? Proboha nestraš!

 CHROBAČKA: Když… když… když ji nemůžem s sebou valit, až budeme dělat tu druhou.

CHROBÁK: Uložíme ji, víš? U-lo-žíme. Schováme. Pěkně zahrabeme. Počkej, někam do důlku, do důlečku, do bezpečí, víš? Ukládat se musí.

CHROBAČKA: Jen aby ji někdo nenašel!

CHROBÁK: Nene, tototo! Nemluv! Kdepak, uk

The post Ze života hmyzu – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Krakatit

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): S@rka

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Inženýr Prokop vynalezl velmi silnou třaskavinu, které dal jméno Krakatit. Krakatit v jeho laboratoři sám od sebe explodoval a raněný Prokop se potácel městem. Narazil na bývalého spolužáka Tomeše, který se jej ujal. Prokop mu v horečkách a blouznění prozradí část vzorce na výrobu Krakatitu. Tomeš je křivý člověk a prospěchář, který se pokusí vzorec prodat. Prokop v Tomešově bytě slíbí neznámé krásce, že vyhledá Tomeše a předá mu obálku. Do neznámé se vášnivě zamiluje. Nemocen odjede za Tomešovým otcem, kde zkolabuje.Při uzdravování vzplane touhou po Ančí, Tomešové sestře, která se o něj stará. Po čase si vzpomene na slib, který dal neznámé a vydá se hledat Tomeše do města a poté do Baltinu, kde jej nedobrovolně pan Carlson drží na zámku a snaží se z něj dostat vzorec pro výrobu Krakatitu. Na zámku bydlí i princezna Wille, tvrdá a pyšná žena. Prokop k ní po čase zahoří touhou. Zamilují se do sebe a mají hodně komplikovaný milostný vztah, který však vzhledem k princeznině postavení nemá žádnou šanci. Princezna pomůže Prokopovi utéct. Prokop se však ocitne ve společnosti pana Daimona, který se svými lidmi vlastní radiostanici, která svým vysíláním dokáže způsobit výbuch volně ležícího Krakatitu kdekoliv na světě. Prokop s nimi však nechce nic mít a znovu se vydává hledat Tomeše, aby mu dal obálku od krásné neznámé a zjistil kdo to je, a také aby jej varoval před Krakatitem. Tomeše nalezne, ten s ním však nechce mluvit. Prokop je už tak zoufalý, že mu chce výměnou za identitu neznámé nabídnout i vzorec Krakatitu. K tomu ovšem nedojde, neboť Tomeš vylétne i s celou továrnou do povětří. Na konci své cesty Prokop potkává starce, který mu poradí, aby se ve svých výzkumech vydal cestou dobra a vynalezl lidem něco prospěšného.

The post Krakatit – čtenářský deník first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): Kristýna Žáková

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Československý spisovatel, 1966

Drama o třech dějstvích

Předehra

Do továrny, na odlehlém ostrově, na Rossumovy univerzální roboty (RUR), kde je ředitelem osmatřicetiletý Harry Domin, připlouvá lodí jednadvacetiletá, krásná a elegantní Helena, dcera prezidenta Gloryho a zástupkyně za Ligu humanity. Domin je Helenou okouzlen a po rozhovoru o výrobě robotů ji požádá o ruku. Helena svolí a zůstává v továrně. Zde Helena poznává i Dominovy spolupracovníky: Ing. Fabry – generální technický ředitel, Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení, Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů, konzul Bushman – generální komerční ředitel, Alquist – šéf staveb. I oni jsou okouzleni a do Heleny se zamilují.

I. dějství

Při oslavě desetiletého výročí Helenina pobytu v továrně dostala Helena od všech dary. Zarazil ji dar od Harryho, byla jím loď s děly. Nechápala proč ji dává loď válečnou. Harry byl odvolán k řešení nějakého problému a tak začala Helena pátrat, co se vlastně děje. Poprosila Nánu, svou chůvu, aby ji přinesla noviny z Harryho pracovny. Z nichž se bezdětná Helena dozvídá, že se nerodí děti a že se ve světě válčí za pomocí robotů – vojáků. Bylo ji z toho tak úzko, že se rozhodla spálit veškerou dokumentaci k výrobě robotů. Harry a kolegové se vrací a mají dobrou náladu, protože si myslí, že vzpoura robotů, kterou Heleně tajili, je zažehnána. Má přijet loď, která jede podle jízdního řádu přesně a tak usuzují, že přijíždí lidé. Loď sice připlouvá, ale přiveze jen letáky s výzvou robotů k vyhubení veškerého lidstva.

II. dějství

Všichni hledají viníka. Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit za peníze. Ale Fabry nestihne včas vypojit elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele a tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.

III. dějství

V jedné z laboratoří továrny sedí Alquist a pokouší se přijít na to, jak vyrábět roboty. Poté ho robot Damon přesvědčí, aby pitval roboty a přišel tak na tajemství života. Alquist si vybere právě Damona. Damon se smrti bojí. Vidí to robotka Helena a robot Primus (nejnovější modely od doktora Gallena). Robotka Helena se na to nemůže dívat. Pro Alquista je to natolik děsivé, že ukončí pitvu a řekne Primusovi, ať ho nikdo neruší a že jde spát. Probudí ho až smích Heleny, která si povídala s Primusem. Myslí si, že to je lidský smích. Zjišťuje, že jde o roboty a také, že i oni cítí a milují se.

„ ALQUIST (sám): Požehnaný dni! (Jde po špičkách ke stolu a vylévá zkumavky na zem.) Svátku dne šestého! (Usedne u psacího stolu, hází knihy na zem; pak otevře bibli, listuje a čte:) “A stvořil Bůh člověka k obrazu svému: k obrazu božímu stvořil ho, muže a ženu stvořil je. I požehnal jim Bůh a řekl: Rosťtež a množte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všemi živočichy, kteří se hýbají na zemi. (Vstává.) A viděl Bůh vše, co byl učinil, a bylo velmi dobré. I stal se večer a jitro, den šestý.” (Jde do středu pokoje.) Den šestý! Den milosti. (Padá na kolena.) Nyní propustíš, Pane, služebníka svého – svého nejzbytečnějšího sluhu Alquista. Rossume, Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého proti té dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který vynašel lásku, pláč, úsměv milování, lásku muže a ženy? Přírodo, přírodo, život nezahyne! Kamarádi, Heleno, život nezahyne! Zase se začne z lásky, začne se nahý a maličký; ujme se v pustině, a nebude mu k ničemu, co jsme dělali a budovali, k ničemu města a továrny, k ničemu naše umění, k ničemu naše myšlenky, a přece nezahyne! Jen my jsme zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy a jména velikých opadají jako listí; jen ty, lásko, vykveteš na rumišti a svěříš větrům semínko života. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého v pokoji; neboť uzřely oči mé – uzřely – spasení tvé skrze lásku – a život nezahyne! (Vstává.) Nezahyne! (Rozpřáhne ruce.) Nezahyne!“

The post R.U.R. – čtenářský deník (4) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): Skvara

Přidáno na: Studijni-svet.cz

R-U-R (ROSSUMS UNIVERSAL ROBOTS)

(vydaní výtisku knihy v roce 1983, nakladatelství: Československý spisovatel)

AUTOR: Karel Čapek:

Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Byl to český spisovatel, filosof, dramatik, překladatel a novinář. Píše pro dospělé ale také pro děti. Zemřel v roce 1938 v Praze ve věku 48 let.

CHARAKTERISTIKA KNIHY:

Tato divadelní hra byla napsána v roce 1920, je rozdělená na tři části. Kniha je napsána formou přímých řečí jednotlivých postav knihy. Příběh se odehrává v budoucnosti, kde člověk vynalezl způsob umělého myšlení, ve formě strojů- robotů. Ti za člověka pracují, pečují o ně apod. Autor v tomto díle varuj na nebezpečí vývoje techniky.

CHARAKTERISTIKA TEXTU:

V této divadelní hře autor používá spisovný jazyk, hovorový („objevení Ameriky, uf.“str.121, „zlořečený ráj, tohleto!“str.156, „Dyť vona je jako malý dítě“str.163), odborné výrazy („napodobit chemickou syntézu“str.121, „katalyzátory, enzymy, hormony a tak dále“str.121), zdrobněliny („oči jsou drobátko“str.126, „Propánička, krásná dámo“str.137), lidové výrazy („Jsou na uhel, holenku“str.179, „Jářku, hudba je veliká věc“str.178)

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV: viz.str.114

• Harry Domin- centrální ředitel R-U-R
• Ing.Fabry- generální technický ředitel R-U-R
• Dr.Gall- přednosta fyziologického a výzkumného oddělení R-U-R
• Dr.Hallemeier- přednosta ústavu pro psychologii a výchovu robotů
• Konzul Busman- generální komerční ředitel R-U-R
• Stavitel Alquist- šéf staveb R-U-R
• Helena Gloryová- manželka Harryho Domina
• Sulla, Marius, Radius, Damon…- roboti

OBSAH:

Tato divadelní hra začíná příjezdem paní Heleny Gloryové na ostrov, kde se vyrábí roboti. Po přivítání obyvatel ostrova, se paní Helena dostává do kanceláře ředitele Domina. Ten ji vysvětlí postup při výrobě robotů, jak fungují. Té se nelibí jak s nimi lidé zacházejí, že nemají žádna pravá, nemají žádné pocity…Příběh pokračuje po deseti letech, kdy Helena, jakožto manželka ředitele Domina, přiměje Dr.Galla aby dal robotům duši. To se povede. Jenomže roboti se vzbouřili, vyhlásili válku a začali zabíjet všechny lidi. Nakonec zbyli pouze lidé na ostrově, kteří byli také postupem času zabiti. Přežil jen stavitel Alquist, po něm chtěli, aby našel zpět tajemství o výrobě robotů, protože se opotřebovávali a umírali. Tato hra končí láskou robota Primuse a Heleny, kteří odcházejí pryč.

HODNOCENÍ:

Tato kniha se mi líbila, protože zde bylo spoustu detektivních zápletek, ukazující na lidskou chamtivost, vychytralost, sobeckost, hloupost…

The post R.U.R. – čtenářský deník (3) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: R.U.R.

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): AAndulka

Přidáno na: Studijni-svet.cz

O knize

– dílo vzniklo roku 1920 jako jedno nejvýznamnějších Čapkových dramat a stal se díky němu světoznámým a uznávaným autorem

– 1922 vznikla kniha Věc Makropulos, což je podobné dílo, také s fantasy prvky a bylo zhudebněno roku 1926 Janáčkem jako opera

– kniha vznikla jako zamyšlení nad tím, jakým způsobem může ovlivnit člověka technika, moderní svět…, zabývá se otázky lidskosti a morálky

– Čapek byl nominován na Nobelovu cenu, ale nezískal ji

– drama má předehru a 3 jednání

– předehrou je seznámení se s továrnou

– jazyk: postavy kromě chůvy Heleny Nány hovoří velmi spisovně. Autor formuluje mluvu srozumitelně, žádné knižní výrazy, obraty či termíny v knize nejsou

– přehledné členění, kratší větné celky

– spíše kratší dialogy – rychlý spád (jediný velký monolog je Alkvistův závěrečný)

– v díle je vidět výrazná reakce 1. sv. války (rozvoj techniky)

– dílo ovlivnilo další autory (Neff, Bradburry, Clark…)

– slovo robot, vzniklo díky knížce (ovšem vymyslel ho jeho bratr Josef Čapek na základě slova robota = pracovat)

Děj:

Na ostrov přijíždí dcera prezidenta – Helena a je pozvána do továrny na roboty „umělí lidé“ – inteligentní, výkonní a pracovití, ale nemají vůli, cit, emoce a další lidské vlastnosti. Předpoklad – cílem je odstranit lidskou práci, aby se lidé mohli jen radovat a užívat si. Ředitel Domin provází Helenu továrnou, na konci 1. dějství se vezmou

Po 10 letech. Roboti nahradili lidi v práci a lidé si odvykli pracovat. Lidé nejsou šťastni, protože již neumí žít normální život – klesá populace. Nebezpečí – roboti se začínají bouřit. V Evropě je revoluce robotů. Domin to tají před Helenou. Ostrov není izolován, takže lidé na ostrově jsou také v nebezpečí. Stavitel Alkvist (nikdy se nebránil práci, jako jediný na ostrově pracoval stále, takže roboti k němu mají důvěru) vyjádří před Helenou obavy, že lidstvo zanikne, a aby se zachránilo, musí se vrátit do normálního života. Helena se trápí i kvůli bezdětnosti a tak zničí plány na výrobu robotů, což je ovšem nezachrání.

Připlouvá loď s roboty a cílem vyvraždit ostrov. Obklíčí továrnu. Dr. Gal na popud Heleny chtěl předělat roboty na lidi, neúspěšně. Roboti přepadnou elektrárnu. Vyvraždí všechny kromě Alkvista. Obětují robota Damona, kterého pitvají kvůli přeměně na člověka, marně. Primus a Helena – roboti. Alkvist si uvědomí, že přestávají být roboty a začínají se smát, cítit lásku a emoce, takže se z nich stávají lidi. Alkvist si uvědomí, že lidstvo je zachráněno a život bude dál existovat. Primus a Helena = Adam a Eva.

The post R.U.R. – čtenářský deník (2) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.

Kniha: Bílá Nemoc

Autor: Karel Čapek

Deník přidal(a): Marstr11

Přidáno na: Studijni-svet.cz

Karel Čapek

Informace o autorovi:

• Dílo bylo vydáno roku 1937 a teoretiky se běžně řadí do závěrečného, pátého období autorovy tvorby, které je charakteristické silným odporem k fašismu a varováním před válkou.
• Karel Čapek se narodil jako nejmladší ze tří dětí (měl staršího bratra Josefa a sestru Helenu) roku 1890 v Malých Svatoňovicích.
• Je jednou z nejvýznamnějších osobností české literatury, jelikož se jako jeden z prvních českých autorů výrazně prosadil v zahraničí a byl dokonce opakovaně navržen na Nobelovu cenu.
• Karel Čapek byl uznávaný prozaik, dramatik, překladatel, novinář a filozof.
• Od roku 1917 pracoval jako redaktor Národních listů, později začal působit i v prestižních Lidových novinách.
• Zemřel náhle a předčasně o Vánocích roku 1938 v Praze na zápal plic, k čemuž silně přispělo jeho psychické i fyzické vyčerpání po přijetí Mnichovské dohody.

Vztah autora k dílu:

• V tomto díle se autor názorově a morálně velmi ztotožňoval s hlavní postavou doktorem Galénem, jelikož sám Čapek jako přesvědčený demokrat aktivně vystupoval proti fašismu.

Další významná díla:

• R.U.R.: Slavné utopické drama, kde poprvé na světě zaznělo slovo robot.
• Krakatit: Vědeckofantastický román varující před zneužitím moderní vědy.
• Válka s mloky: Alegorický a satirický román, který je rovněž tvrdou kritikou nastupujícího nacismu a ztráty lidskosti.
• Povídky z jedné a z druhé kapsy: Geniální soubory krátkých detektivních a soudničkových povídek.
• Ze života hmyzu: Známé společné divadelní dílo bratří Čapků, které alegoricky kritizuje lidské nectnosti.

Dílo: Bílá nemoc

Literární zařazení:

• Literární druh: Drama (klasická divadelní hra).
• Literární žánr: Tragédie (protifašisticky a protiválečně laděná).

Tematická výstavba (Místo, čas a vypravěč):

• Místo a čas: Děj se odehrává v blíže neurčené a nejmenované zemi v moderní době, kdy má každým okamžikem propuknout útočná válka (doba představuje 30. léta 20. století v Evropě).
• Vypravěč: Jelikož se jedná o divadelní drama, klasický vypravěč zde zcela chybí a celé dílo je psáno výhradně v živých dialozích.

Děj díla:

Děj se odehrává v nejmenované totalitní zemi, ve které propukla smrtící pandemie tzv. bílé nemoci. Ta se vyznačuje malými bílými skvrnami na těle nakaženého. Kde se tato skvrna objeví, tam tělo ihned zcela znecitliví a začne se rozkládat. Na místní fakultě a elitní klinice žádný z uznávaných lékařů neví, jak proti zákeřné nemoci bojovat, až se zničehonic objeví nenápadný doktor Galén, který tvrdí a prokáže, že objevil účinný protilék.

Doktor Galén však z morálních důvodů léčí pouze nemajetné lidi, protože ti nemohou jakožto obyčejní občané zastavit rozbíhající se válku. Podá to takto i novinářům s jasným ultimátem a vzkazem, že dokud se blížící válka nezastaví, nevydá mocným lidem recept na lék proti chorobě. Když to uslyší úplatný baron Krüg a ředitel nemocnice, je Galén s opovržením vykázán, protože zbrojení a válka se rušit nebudou. Galén si otevře vlastní ordinaci, kde opět začne úspěšně léčit jen chudé, a pokaždé se jich vyptává, zdali nemají nějaký podíl na blížící se válce.

Zákeřná nemoc zanedlouho postihne i samotného barona Krüga, který jest pohádkově bohatým majitelem zbrojařských závodů. Vydá se proto potupně za Galénem v převleku za chudáka, ale lékař ho bezpečně pozná a vyžaduje po něm okamžité zastavení válečné výroby a propagaci míru. Když Krüg u Maršála neuspěje a neumluví ho k zastavení války, raději se ve své pracovně zastřelí, aby nemusel trpět zhoubnou bílou nemocí.

Když se pak nejvyšší diktátor Maršál při svém plamenném proslovu k národu, ve kterém fanaticky vyzývá lid k útoku, bije do prsou, zjistí, že pod rukou vůbec nic necítí, a ví, že je zle. Stalo se tak zřejmě dříve díky běžnému potřesení rukou s tehdy nakaženým baronem Krügem. Maršál si i na silné naléhání své dcery Anety nechá k sobě zavolat doktora Galéna a pod obrovským strachem ze smrti slibuje, že přijme jeho mírové podmínky, jen aby ho doktor vyléčil.

A tak tedy dr. Galén s lékem a obrovskou radostí spěchá za Maršálem, ale cestou k němu se setká s obřím zfanatizovaným davem mladých lidí volajících po krvi. Dav ho po jeho slovech o míru brutálně ušlape k smrti a rozbije jedinou lahvičku s lékem. (V původním textu zde byla faktická chyba – Maršál nakonec mír nevyhlásí). Smrtí Galéna je veškerá naděje na záchranu diktátora zmařena, zfanatizovaný národ dále křičí „Ať žije válka!“ a tragický konflikt tak i přes diktátorovo odhodlání vše ukončit nesmyslně pokračuje dál.

Hlavní postavy:

• Doktor Galén (přezdívaný doktor „Dětina“): Vynálezce jediného funkčního léku proti bílé nemoci. Byl obětavý, laskavý a nezištně pomáhal chudým. Občas působil velmi naivně, když pevně doufal, že on sám jako pouhý jednotlivec zastaví válku a změní zfanatizované lidi.
• Maršál: Krutý a charismatický diktátor, který je absolutně zaslepen válkou a mocí. Myslí jen na svou slávu, avšak po vlastním nakažení ze strachu naprosto mění svůj postoj.
• Baron Krüg: Vlivný majitel zbrojních závodů a Maršálova pravá ruka. Stejně jako Maršál touží po úspěchu a moci, ovšem tváří v tvář jisté smrti volí raději zbabělou sebevraždu.
• Profesor Sigelius: Vypočítavý ředitel místní státní nemocnice. Zoufalým způsobem chce být slavný a marně se snaží najít lék proti bílé nemoci, aby si mohl přivlastnit úspěch.

Jazykové prostředky:

• Dílo je literárně zpracováno velmi bohatým a kultivovaným spisovným jazykem.
• Příběh je dynamicky posouván vpřed skrz krátké i dlouhé, velice živé dialogy.
• V textu se objevují odborné cizí a latinské názvy pro popis nemoci (např. Morbus Tshengi).
• Autor hojně pracuje s trefnými básnickými metaforami.
• Častá jsou emotivní oslovení a naléhavá zvolání postav.
• V řeči obyčejných, prostých lidí se pro zintenzivnění kontrastu objevuje nářečí a hovorové výrazy.
• Text samozřejmě doplňují i stručné scénické poznámky určující chování postav na divadelním jevišti.
• Dílo stojí na silné symbolice (bílá nemoc symbolizuje šířící se nacismus a Maršálova říše jednoznačně zrcadlí nacistické Německo).

Hlavní myšlenka a poselství díla:

• Dílo velice důrazně upozorňuje na vzkvétající a agresivní fašismus v Evropě a na samotné nebezpečí a nesmyslnou absurditu války.
• Dochází zde k dramatickému konfliktu demokratických humanistických idejí a totalitní diktatury, kde se ukazuje, jak snadno se dá zmanipulovat prostý dav.

The post Bílá nemoc – čtenářský deník (5) first appeared on CtenarskyDeniky.cz.