Kniha: Kdo chytá v žitě
Autor: Jerome David Selinger
Deník přidal(a): IvanaKl
Přidáno na: Studijni-svet.cz
Autor: Jerome David Selinger
Rok prvního vydání: 1951
Zařazení díla do literárního kontextu:
Jedná se o dílo amerického autora (židovského původu) 2. pol. 20. st. (poválečná literatura), který svou tvorbou nepřímo reagoval na 2. světovou válku. Mezi jeho současníky patří např. William Styron (Sophiina volba), Joseph Heller (Hlava XXII), nebo John Irving (Svět podle Garpa). Selinger se osobně znal s Hemingwayem.
Žánrová charakteristika:
literární druh – epika, próza, literární žánr – román (psychologický s autobiografickými prvky – autor sám nedokončil tři školy, jako Holden, zpovídal se ze svých pocitů a přístupu ke škole, použil místa, která osobně znal atd.)
Děj, kompozice, doba a místo děje:
Děj se odehrává v blíže nespecifikovaném roku, ale jedná se o zimu, konkrétně o pár dní před Vánocemi. Příběh začíná v Pency (škola v Pensylvánii) a další 3 dny se odehrávají v New Yorku.
Kompozice: Členěno do 26ti kapitol. První stránka úvod – přítomnost, Holden říká, že bude vyprávět ode dne, kdy to všechno začalo (když odešel ze školy), je zjevné, že je nejspíš v nějakém sanatoriu, ve kterém mu pomáhají řešit jeho psychické problémy, ale za měsíc by měl jít domů. Zbytek knihy retrospektiva (chronologická), časté včleněné vzpomínky – vypráví o posledním dnu v Pency a třech dnech v NY. Poslední stránka – přítomnost, Holden je stále v sanatoriu, už vyprávět nebude, na podzim půjde do jiné školy.
Vše je psáno ich – formou, z pohledu Holdena.
Holden Caulfield (17 let) – nebude o sobě dlouho vyprávět, ani o rodičích (Ti jsou na to háklivý – ale jinak jsou prima). Na Vánoce se složil. Má bratra v Hollywoodu (B. D., spisovatel, má jaguára, jezdí za ním každou neděli do sanatoria). Příští měsíc možná půjde domů. Nesnáší film. (ß jen takový úvod)
Holden (v té době mu ještě je 16 let) začíná vyprávět ode dne, kdy odjel z Pency (prestižní škola, která má vychovávat mladé muže – to jsou bludy). Bydlí v New Yorku.
Prosincové sobotní ráno – všichni jsou na fotbalovém utkání, berou to velmi vážně. Jen Holden se na hřiště dívá z nějakého vzdáleného kopečku. Je vedoucím šermířského družstva, měli ten den být na soutěži, ale po vestě zapomněl v podzemce vybavení a tak se museli vrátit.
Na škole nejsou holky, občas zahlédne jen dceru ředitele. Je ošklivá, ale jinak prima. Má se jít rozloučit s profesorem dějepisu Spenserem (má chřipku). Ze školy ho vyrazili, propadá ze čtyř předmětů z pěti (čtvrtá škola, ze které odchází, rodičům o tom ještě nenapsal). Je velká zima (ukradli mu kabát – ač jsou na škole všichni z bohatých rodin, krade se tam). Chce se se vším rozloučit. Utíká za profesorem (nebydlí na kampusu). Kouřil, ale donutili ho přestat. Je hodně vysoký, na půlce hlavy má šedivé vlasy. Na svůj věk se občas chová nevyzrále – všichni mu to říkají. Ale umí se chovat i vyspěleji.
Pan a paní Spenserovi jsou velmi staří, ale pořád mají radost ze života (profesor se raduje i z deky, kterou si koupil. To Holden nechápe. Stáří mu přijde hrozné. Občas k nim s kluky zašli na horkou čokoládu. Přijde do pokoje k profesorovi, ale hned toho lituje. Nelíbí se mu pohled na staré muže, natož nemocné, hnusí se mu. Profesor stále pokyvuje hlavou, šťourá se v nose a říká mu „chlapče“. Ptá se Holdena na jeho vyhazov, poté se rozčílí. Musel ho nechat propadnout z dějepisu (čte mu jeho písemku o Egypťanech, Holden se mu na okraji papíru omluvil, že toho napsal tak málo a takové nesmysly). Snaží se Holdenovi pomoct, dává mu kázání o tom, ať myslí na svou budoucnost. Holdenovi je to jedno. Sice se profesorovi omlouvá, že ho to mrzí, ale myslí přitom na jezírko v NY. Pak mu poví, že už opravdu musí jít (nemusí) a odejde.
Holden si uvědomuje, že hodně lže a vymýšlí si, a že je to hrozné. Je ve třetím ročníku. Bydlí v křídle, které je pojmenované po muži, který vydělal velké peníze na pohřebních ústavech. Ten člověk je školním mecenášem, všichni si ho tam musí vážit a každý rok má proslov. Má proslovy o tom, ať se chlapci modlí, že Ježíš je kamarád. Holden je v pokoji a čte. Miluje čtení. Nejraději čte knihy, které píše jeho bratr. Má červenou loveckou čepici a nosí ji kšiltem dozadu (přijde mu to legrační). Ze sprchy k němu do pokoje vleze R. Ackley (všichni mu říkají příjmením). Je to ignorant, vše si v pokojí prohlíží, na vše sahá, nechápe, když mu Holden říká, že ruší, pořád se na něco vyptává. Je ošklivý, má obrovské špinavé zuby a uhry. Pořád si čistí nehty, chce od Holdena půjčit nůžky a pak si stříhá nehty na zem (Holdena to vytáčí). Holden má spolubydlícího Stradlatera – Ackley ho nemá rád, protože mu řekl, že by si měl vyčistit zuby, ale Holden tvrdí, že je to dobrý kluk. Kdyby prý řekl, že se mu líbí třeba jeho kravata, dal by mu ji (je to grant).
Přijde Stradlater. Chce půjčit sako, protože má mít rande. Jde se do koupelny holit. Holden je s ním v koupelně a povídají si. Stradlater po něm chce laskavost, napsat práci na angličtinu – popis (Holden je na angličtinu výborný). Stradlater mu poví, že má rande s Hankou (Hanka dříve bydlela vedle Holdena, byl do ní zamilovaný, baletka, pořád spolu hráli dámu, vzpomíná na její rodiče, její otčím byl opilec, měla hodně těžké dětství, moc hodná a slušná). Holdena rozhodí, že mají mít rande, jen sedí a zírá, je nervózní. Přijde Ackley a rozptýlí ho.
V sobotu je k večeři vždy biftek (vypadá to dobře před rodiči, kteří přijedou v neděli). Holden jde s Ackleym a dalším kamarádem na hamburger do NY (původně chtěli jít do kina, nakonec nešli). Holden si předtím uplácal sněhovou kouli a všude ji nosí.
Přijedou a Holden jde psát popis pro Stradlatera. Popisuje bratrovu baseballovou rukavici (vzpomíná na bratra, zemřel na leukémii, měl ho moc rád, byl hodný a inteligentní). Na rukavici jsou napsané krátké básně.
Už je noc, Holden leží, trápí se, myslí na Hanku a Stradlatera (ví, že je k holkám bezohledný). Stradlater se vrátí. Nelíbí se mu, že Holden popisoval rukavici a tak Holden práci roztrhá. Pak se Stradlatera vyptává na Hanku. Stradlater mu řekne, že celou dobu byli v autě, které mu půjčil trenér. To Holdena rozčílí, začnou se prát, nadává mu do imbecilů a smradů. Dorvou se, Holden je celý od krve. Jde za Ackleym, chce s ním hrát karty (Ackley napůl spí, je noc). Holden chce spát v posteli Ackleyho spolubydlícího, ale Ackley neví, jestli mu to může dovolit. Holden mu řekne, že se rvali kvůli němu, že bránil jeho čest. Pořád myslí na Hanku, rozhodne se, že nebude čekat až do středy, kdy jim začínají prázdniny a má jet domů, ale že odjede hned do NY. Tam chce být do středy v hotelu, dokud se rodiče nedozví o jeho vyhazovu a nevstřebají to. Balí, je mu smutno. Má dost peněz od babičky (je pomatená, posílá mu peníze k narozeninám 4x do roka) a navíc prodá psací stroj. Pláče, zařve na celou chodbu „spěte sladce, vy imbecilové“ a jde na nádraží. Je velká zima a noc.
Jede ve vlaku. Rád v noci jezdí vlakem. Přisedne si k němu žena (asi 40 let, moc se mu líbí). Podle nálepky na jeho kufru pozná, že chodí do Pency. Její syn tam také chodí. Je to největší smrad, mlátí všechny ručníkem, ale matka o něm má zkreslené představy, myslí, že je hodný a stydlivý. Holden ji v tom utvrzuje, lže, vypráví jí smyšlené historky o jejím synovi, že je skromný a plachý. Řekne jí, že se jmenuje Rudolf (jako školník). Žena se diví, že jede domů tak brzy, prázdniny začínají ve středu a je teprve víkend. Poví jí, že musí na operaci, protože má malý nádor na mozku.
Vystoupí na Pensylvánském nádraží. Přemýšlí, co bude dělat dál, komu má zavolat. Vezme si taxíka (omylem mu řekne adresu domů), ale nakonec chce zavézt do hotelu Edmont. Dostane tam odporný pokoj. Kouká z okna. Na protější straně hotelu v okně vidí muže, který se převlíká za ženu (korzet, prádlo, šaty…) a muže s ženou, kteří na sebe prskají pití. V skrytu duše se mu to prskání líbí, ale myslí, že erotika je spojena s láskou a když má někdo někoho rád, nemá na něj prskat pití. Sex je něco, z čeho je jelen.
Má od známého číslo na ženu, která není přímo prostitutka, ale poskytuje služby. Zavolá jí a zve ji na koktejl. Ona odmítne, protože je noc.
Chtěl by zavolat své desetileté sestře Phoebe (má ji moc rád, je chytrá a krásná, píše romány, které nikdy nedokončí), ale bojí se, že by to vzali rodiče.
Oblékne se a jde do hotelového baru, všude jsou tam pasáci a štětky. Nechtějí mu nalít whisky a tak piju Coca-Colu. U vedlejšího stolu sedí tři ženy, ošklivé, ale blondýna se mu docela líbí. Pozve je tančit, jde s ním ta blondýna. Tancuje výborně, ale je tupá, nedá se s ní bavit, jen vyhlíží, jestli uvidí nějakého filmového herce. Ženy odejdou a on za ně musí zaplatit.
Vzpomíná na Hanku (byl do ní zamilovaný, hráli spolu golf a dámu – nikdy netáhla dámou, jeho mamince se nelíbila, protože se jim jejich pes venčil na chodníku pře domem – díky tomu se seznámili, chodili do kina, jednou plakala kvůli otčímovi – poprvé ji líbal, všude na obličeji, kromě úst, jinak se pořád jen drželi za ruce a bylo jim dobře).
Z hotelového baru jede taxíkem k Erniemu (noční podnik). Taxikář je nerudný, rozčiluje se, ale Holdenovi se líbí. Vyptává se ho, co je v zimě s kachnami z jednoho jezírka v NY. Když přijede k Erniemu, Ernie zrovna hraje na klavír. Všude je narváno, všude jsou samý kreténi (studenti). Rozčilují ho. Potká bývalou holku svého bratra, Lily, s nějakým námořníkem. Ta se ptá na bratra, všechny rozčiluje. Pozve ho, ať si sedne k nim, ale on řekne, že už musí jít (i když nemusí) a odejde. Nechce se mu jet taxíkem a tak jde do hotelu pěšky. Myslí na ukradené rukavice – ví, že toho, kdo mu je ukradl, by nezmlátil, je posera, nerad se pere.
Přijde do hotelu. Ve výtahu mu liftboy (pasák Maurice) nabídne prostitutku. Holden nijak nepřemýšlí, souhlasí, dohodnou se na ceně 5 dolarů. Jde do pokoje, tam se připravuje, je nervózní. Je panic, vždy když mělo dojít na věc, něco se pokazilo. Byl k holkám ohleduplný, když řekli ne, nenutil je. Chtěl by získat praxi, pro případ, že by se oženil.
Přišla mladá blondýna (asi přibližně v jeho věku) v zelených šatech. Jmenuje se Sunny. Holden není vzrušený, jen se bojí, a tak jí řekne, že je po operaci míchy a jestli by si mohli jen povídat. Ona se naštve, nedá se s ní bavit. Chce po něm 10 dolarů. On jí dá jen 5, jak se dohodli s pasákem. Ona je vezme a odejde.
Holden leží v posteli, myslí na zemřelého bratra Allieho. Přemýšlí o víře – má rád Ježíše, ale zbytek Bible ne. Pořád kouří.
Někdo klepe na dveře – pasák a prostitutka. Chtějí ještě 5 dolarů. Holden jim je nechce dát, protože se původně domluvili na 5ti dolarech, ne na deseti. Prostitutka si je vezme z jeho náprsní tašky, zatímco ho pasák drží. Holden se rozpláče. Pasák ho uhodí. Holden mu začne nadávat a on ho začne mlátit. Prostitutka prosí pasáka, aby ho nechal, když už ty peníze mají. Když odejdou, Holden si představuje, že je postřelený a že pasáka taky zastřelí.
Vzbudí se ráno, zavolá Sally (holce, se kterou se občas schází a muchluje, je hezká, ale tupá). Domluví si s ní rande, pozve ji do divadla. Nechá se taxíkem odvézt na nádraží, tam si uloží kufr do úschovny a posnídá. Myslí na bývalého spolužáka, který měl horší kufry než on a vydával Holdenovi kufry za své. Rozdíly v majetku způsobují, že si lidé nemohou ani popovídat, neměli se kvůli kufrům rádi. Snídá vedle dvou jeptišek. Přispěje jim peníze. Jsou to učitelky. Jedna učí angličtinu a tak si povídají o Romeovi a Julii. Je rád, že se ho nezeptali, zda je katolík. Loučí se, omylem jim foukne do tváře cigaretový kouř. Mrzí ho to a taky ho mrzí, že jim nemohl přispět víc.
Jde se projít, prochází se po Brodwayi, koupí tam sestře desku. Všichni tam podle něj jdou do kina a to nechápe, do kina chodí, jen když nemá co dělat. Přemýšlí o divadle – nemá ho moc rád, nemá rád herce. Přemýšlí o Hamletovi, kterého viděl. Koupí lístky na představení, které není moc dobré (kvalitní) – to se bude Sally líbit.
Jde do parku (mohla by tam bruslit Phoebe). Nějaká holčička mu poví, že by mohla být v muzeu. Jde k muzeu, ale neuvědomí si, že je neděle a se školou se tam chodí v sobotu. Vzpomíná, jak taky se školou chodil do muzea (příroda, Indiáni, Eskymáci…). Změnil se. Dojde k muzeu a najednou se mu vůbec nechce dovnitř.
Jede taxíkem na rande. Čeká ve vestibulu, prohlíží si holky a přemýšlí o nich. Nejspíš si jednou vezmou nějakého troubu. Přemýšlí o nudných lidech (bývalý spolubydlící byl sice nudný, ale skvěle pískal).
Přijde Sallyna. Moc jí to sluší. Jedou taxíkem, muchlují se, řekne jí, že jí miluje (není to pravda). Divadlo nakonec není tak hrozné, docela to jde. O přestávku kouří před divadlem. Sallyna se pozdraví s nějakým klukem. Holdena to rozčílí. Představí je. Chlapec je z prestižní univerzity, podle Holdena nafoukaný fouňa.
Jdou bruslit – vůbec jim to nejde a tak jdou do restaurace. Sallyna se ho ptá, jestli k nim přijde na Štědrý den pomoct ozdobit stromeček. Poví jí, že určitě jo. Holden se jí ptá, jestli má občas všeho po krk, poví jí, že nenávidí školu a všechno ostatní (NY, auta…), říká jí, že by někdy měla zkusit chodit do školy pro kluky. Tvrdí, že je v NY jen kvůli ní. Ptá se jí, jestli s ním nechce vypadnout, půjčil by si auto od známého, odjedou, později si najde práci, možná se vezmou… Ona odmítne, řekne mu, že nejdřív oba musí dodělat školu. On se rozčílí, prý ho dovede nasrat. Ona se rozpláče, tak se jí omlouvá, ale pak se začne smát. Odejde pryč a uvědomí si, že by s ní vlastně nikam jet nechtěl. Myslí na Hanku – holky mají rádi smrady a omlouvají je, že mají komplex méněcennosti.
Domluví si schůzku v baru s bývalým spolužákem Lučem (velmi inteligentní, ale vlastně se ani nemají moc rádi). Přemýšlí o armádě – je hrozná, než aby sloužil v armádě, raději by se hned nechal zabít ve válce. Jestli bude další válka, posadí se na atomovku.
Moc se mu líbí kniha Velký Gatsby.
Jde do baru (v hogo fogo hotelu, snobské). Pozoruje dění, pije whisky se sodou (tu si dává vždycky), čeká na Lučeho. Luče toho ví hodně, inteligent, ví hodně hlavně o sexu, perverznostech, homosexuálech… Holden si ale myslí, že sám je teplý. Luče přijde, Holden se ho pořád vyptává na sex atd. – Lučeho to rozčiluje, nechce se mu o tom bavit. Luče spí se sochařkou, je to Číňanka. Holden se ho ptá jaké to je, líbí se mu pojetí sexu východní kulturou (tělesný i psychický požitek). Holden se Lučemu svěří, že se dokáže vzrušit, jen když má dívku opravdu moc rád. Luče mu poradí psychoanalytika a odejde. Holden sedí dál a hodně se opije, představuje si zase, že je postřelený. Jde ven, zavolá Sally, že jí ozdobí stromeček. Poté jde na pánské záchodky, namočí si celou hlavu a sedí na radiátoru. V kabátu má pro Phoebe rozbitou desku. Jde k parku, k jezírku, podívat se na kachny. Žádné kachny tam nejsou. Sedí na lavičce a bojí se, že dostane zápal plic, myslí na svůj pohřeb – nechtěl by být pohřbený na hřbitově, nelíbí se mu ani, že je tam jeho bratr.
Rozhodne se, že půjde tajně domů a popovídá si s Phoebulkou. Tajně a hodně potichu se vplíží do domu. Phoebe je v pokoji bratra D. B. (je velký). Je sama doma, rodiče jsou někde venku na večeři. Probudí ji. Phoebe je strašně ráda, že je doma, ale hned pozná, že ho vyhodili ze školy, protože přijel dřív. Řekne mu „tatínek tě zabije“. Je na něj rozzlobená, ignoruje ho. On jí vypráví, jak to tam bylo hrozné (o jednom chlapovi, který hledal na záchodech své iniciály, které tam asi před 20ti lety napsal) a že to tam neměl rád. Ona mu na to poví, že nemá rád vůbec nic. Zeptá se ho, co má rád. Jeho napadnou jen ty dvě jeptišky z nádraží a jeden chlapec z bývalé školy, který raději skočil z okna, než aby odvolal svůj názor. Zeptá se ho, jaké zaměstnání by dělal rád. Holden Phoebe odpoví, že by nechtěl být ani advokát, ani vědec, jen by chtěl chytat děti, které by si hráli v žitném poli, aby nikam nespadly. To by byla práce pro něj, ale zároveň ví, že je to šílenství (odtud název knížky). Zavolá svému bývalému profesorovi angličtiny. Učitel mu poví, ať klidně hned přijde. Jde o mladého učitele, rodinného známého.
Holden s Phoebe v pokoji tančí. Phoebe tančí výborně. Přichází rodiče. Holden se schová ve skříni. Maminka v pokoji ucítí cigaretový kouř (Holden tam předtím kouřil), ale Phoebe to vezme na sebe, řekne, že si zkusila zapálit. Maminka jen řekne, že se jí to vůbec nelíbí.
Holden má věci na nádraží v úschovně. Phoebe mu půjčí peníze, které má na vánoční dárky. Holdenovi je to blbé, ale vezme si je a slíbí jí, že jí je vrátí na pátečním divadelním představení, ve kterém bude Phoebe účinkovat a na které se přijde podívat. Rozpláče, když mu peníze půjčí. Dá ji tu jeho červenou loveckou čepici, ona z ní má velkou radost. Odjede k učiteli.
Učitel Antolini – má hogo fogo byt, o hodně starší manželku, oba jsou velcí intelektuálové, ale fajn, Holden s nimi dříve hrával hodně tenis, učitel k nim chodil na večeře atd., učitel docela dost pije.
Dají si kafe, kouří. Učitel se Holdena ptá, proč skončil v Pency. Holden mu vypráví, že to tam nesnášel, třeba řečnická cvičení, kdy žáci nesměli odbočit od tématu. Učitel mluvil s tatínkem, kterému přišel dopis o Holdenově špatném prospěchu, ještě dřív, než ho vyloučili. Učitel mu poví, že se řítí do průšvihu, popisuje mu jeho pád, že se řítí, ale zatím si to neuvědomuje. Poví mu: „známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je, že chce kvůli něčemu v příkoří žít.“… Neměl by pořád proti něčemu protestovat, měl by se s určitými věcmi a pravidly smířit. Měl by se se školou smířit a studovat, prošlo si tím hodně lidí. Pak se ho učitel ptá na Hanku a Sally (dřív mu o nich Holden vyprávěl).
Holden spí na gauči v obýváku. Probudí ho, jak ho pan učitel Antolini hladí a mazlí po hlavě a ve vlasech. Holden je z toho úplně vedle, je nervózní, má štěstí na zvrhlíky. Řekne, že si musí jet pro kufry na nádraží, i když se teprve rozednívá. Nechá tam kravatu, protože jí nemůže najít a odejde (Antolin ho vyprovodí na výtah a říká mu, že je zvláštní chlapec).
Rozednívá se, Holden si vyzvedne kufry na nádraží a pak spí na lavičce v čekárně na nádraží. Když se probudí, přemýšlí o učiteli, je zmatený, učitel je možná teplý, ale byl na něj hodný a snažil se mu pomoct. Přemýšlí, jestli se nemá vrátit. Čte článek o hormonech a rakovině, hned na sobě pozoruje všechny příznaky. Má pocit, že za pár měsíců stejně umře.
Jde městem, všude je vánoční atmosféra. Dojde až k lavičce u zoologické zahrady, tam sedí a přemýšlí o tom, že někam odjede, najde si práci (chtěl by pracovat na benzínce), předstíral by, že je hluchoněmý, aby ho nikdo neotravoval.
Chce se ještě rozloučit s Phoebulkou a tak jde do školy (chodil na tu samou) a napíše jí vzkaz, že se sejdou u muzea. Ve škole je na zdi napsáno „KURVO“. To ho hrozně rozčílí a smaže to. Jde do ředitelny, aby Phoebe předali vzkaz.
Čeká na ni před muzeem. Je mu smutno, možná ji uvidí naposledy. Phoebe přijde, na sobě má tu jeho loveckou čepici a táhne velký kufr – prosí ho, aby směla jet s ním. Holdena to rozčílí, dokonce jí říká, aby držela hubu. Phoebe se rozpláče a hodí po něm tu jeho čepici. Nakonec jí ale slíbí, že nikam neodjede a vezme ji do zoo (po cestě jdou ale každý na jiné straně ulice a ona s ním nemluví). Phoebe je naštvaná i v zoo, nesmí se jí ani dotknout. Postupně jí to přejde. Nechce od Holdena vrátit peníze, ta jí za ně aspoň zaplatí kolotoč. Už není naštvaná, jezdí na kolotoči, Holden na ni čeká na lavičce, prší… Holden je šťastný ….
Víc už vyprávět nebude – na podzim půjde do nové školy, ale nemůže dopředu říct, jestli se bude snažit. Přijel za ním do sanatoria bratr s novou holkou (hezká, afektovaná)… Všichni o kom vyprávěli, mu chybí, a tak doporučuje o nikom nevyprávět, protože nám potom bude chybět.
Hlavní postavy:
Holden – 17 let, hodně vysoký, hubený, pár šedivých vlasů, nosí červenou loveckou čepici. Velmi citlivý a inteligentní, je poznamenán smrtí bratra Allieho, přišel o iluze a nějaké vize do budoucna. Je v období dospívání, svou nejistotu maskuje arogancí a cynismem – nic nemá rád, nic se mu nelíbí, všichni jsou podle něj kreténi, nemá rád školu, snoby, přetvářku… Má moc rád svou desetiletou sestru Phoebe. Celkově má rád děti. Rád čte.
Phoebe – 10 let, sestra Holdena, krásná, velmi inteligentní, na svůj věk vyspělá, ale občas trucovitá a tvrdohlavá. Pro Holdena je zároveň nejlepší kamarádkou, často na ní myslel, když byl sám a chtěl s ní mluvit. Holden ji říká Phoebulka
Stradlater – Holdenův spolubydlící v Pency, povrchní, namyšlený hezounek.
Ackley – další spolužák, ne moc inteligentní, nechápavý, vlezlý, nečistotný (nečistí si zuby, má je ošklivé), ale pořád si čistí nehty, hodně uhrů.
Hanka – dívka, kterou Holden už dlouho zná, má ji upřímně moc rád. Často na ni myslí a vzpomíná na to, co spolu zažili. (zbytek charakteristiky v obsahu).
Sally – Hezká, celkem milá dívka. Holden se s ní občas schází, ale nechce ji tak, jako Hanku.
Profesor Antolini – mladý učitel, intelektuál, dalo by se říct rodinný známý, snaží se Holdenovi pomoct, přivést ho na správnou cestu. Dost pije, nejspíš homosexuál.
Bratr Alie – zemřel na leukémii, Holdena to hodně poznamenalo, maminka se z toho dodnes pořádně nedostala. Zrzavý, velmi chytrý, hodný, nadaný. Holden ho měl hrozně moc rád, často na něj myslí
Bratr D. B. – spisovatel, scénárista v Hollywoodu (to Holdenovi vadí, že se zaprodal kvůli slávě a úspěchu), jinak ho má Holden moc rád a jeho knihy čte nejraději.
Další postavy – spolužáci, i z jiných škol, než Pency, na které vzpomíná, profesor Spenser a jeho žena, taxikáři, 2 jeptišky, stará žena profesora Antoliniho, rodiče, liftboy (pasák) Maurice, prostitutka Sunny…
Umělecké prostředky:
Hovorový jazyk, slang, časté vulgarismy (idioti, smradi, kreténi, drž hubu), časté opakování určitých slov a frází (ostopéro, jestli chcete vědět co, deprimovanej, to by mě umrtvilo, fakticky, bez psiny). Častá přirovnání (byl jsem svůdnej, jako ďábel). Ironie, jazyk je prostředkem, kterým je zobrazen Holdenův ironický pohled na svět. Dialogy, ale spíše vnitřní monology a úvahy. Holdenovi myšlenky těkají od jedné ke druhé. Prvky vyprávění.
Autorův záměr:
Dílo je víceméně zpovědí samotného autora. Zobrazil v ní především svou znechucenost školou. Zobrazil dospívajícího chlapce, který teprve „čuchl“ k životu dospělých a už je tímto životem tak znechucený, že ztratil iluze a zájem o budoucnost. Autor sám nedosáhl vysokoškolského vzdělání a i tak se proslavil a byl úspěšným člověkem. Dále zobrazil další téma – problémy dospívajícího chlapce s panictvím, ztrátou bratra a hledáním sám sebe.
Vliv díla:
Dílo patří mezi kultovní poválečnou literaturu. Je velmi oblíbeno u náctiletých, ale zároveň je na některých amerických školách zakázáno, kvůli velkému množství vulgarismů.
