Kytice – čtenářský deník (8)

Kniha: Kytice

Autor: Karel Jaromír Erben

Deník přidal(a): Rowan

Podobný materiál: Rozbor díla

 

 

 

 

O autorovi:

  • * 7. 11. 1811 – † 21. 11. 1870
  • Karel J. Erben byl českým historikem, právníkem, archivářem, spisovatelem, básníkem, překladatelem a sběratelem českých lidových písní a povídek
  • patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození (konkrétně jeho 3. etapy, 30. až 50. let 19. století)
  • byl představitelem literárního romantismu
  • celoživotně spolupracoval s Františkem Palackým
  • výsledkem jeho sběratelské činnosti byly Prostonárodní české písně a říkadla (více než 2200 písní, jež zachycují život člověka od narození až po smrt)
  • nejvíce však proslul svým dílem Kytice z pověstí národních (zkráceně Kytice)

 

Literární období

Romantismus

  • umělecký a filozofický směr, nastupuje po osvícenství a racionalismu, vznikl na přelomu 18. a 19. století, hlavní rozvoj zažíval od první třetiny 19. století do poloviny 19. století

Znaky romantismu:

  • obdiv k minulosti (inspiraci hledá především ve středověku), mystice, k přírodě, exotice, únik do vlastního nitra, odvrací se od reality
  • klade důraz na cit, individualitu (na individuální prožitek hl. hrdiny) a duši (zejména duši trýzněnou)
  • častým tématem je nešťastná láska
  • pocit osamění a nepochopení, skepse
  • jazyk romantických děl bývá rozmanitý, obrazný, zvukomalebný

Žánry psané v období romantismu:

  • lyrická poezie, lyricko-epické žánry (př. poéma), dramatická báseň
  • žánry lidové slovesnosti, především balada, pověst a pohádka
  • romantický a historický román

 

Čtenářský deník: Kytice

  • jedná se o jedinou původní knihu, kterou kdy K. J. Erben vydal
  • dílo bylo vydáno poprvé v roce 1853 – tehdy obsahovalo 12 básní,
  • druhé vydání z roku 1861 bylo obohaceno o baladu Lilie (a také o oddíl Písně),
  • v roce 1871 (po autorově smrti) obsahovalo třináct básní, oddíl Písně byl vypuštěn)
  • básně jsou inspirovány lidovou slovesností poukazující na hodnotu mezilidských vztahů

 

Obecná charakteristika díla

  • literární druh: lyriko-epika
  • literární žánr: balady (se znaky pověsti, legendy či pohádky)
    • balada = lyricko-epická báseň s (obvykle) pochmurným, strašidelným dějem a zpravidla tragickým koncem
  • literární forma: poezie

 

Časové zařazení děje

  • čas děje žádného z balad není určen, není kladen důraz na dobu, kdy se příběhy odehrávají

 

Prostředí děje

  • místo: obvykle venkov, určité místo spjaté s přírodou – např. jezero, les,…

 

Děj a tematika díla

  • děj většiny balad zahrnuje vinu, hrůzný čin, za nějž je provinilý/á následně, ať už úměrně či neúměrně, potrestán/a
  • tematika milostná, fantazijní, náboženská, venkovská, morální, dále tematika lidských vztahů a jejich komplikovanosti

 

Kompozice díla

  • 13 balad, stěžejní je úvodní ,,Kytice“, na níž následující balady navazují jako jednotlivé ‘květy‘
  • mnohé balady jsou vlastnostmi děje podobné (např. Poklad a Dceřina kletba – pošramocení vztahu  mezi matkou a dítětem)
  • v původním vydání z roku 1853 bylo 12 básní seřazeno tak, aby si zrcadlově vlastnostmi děje odpovídaly (první s poslední, druhá s předposlední atd.)

 

Jazykové prostředky

  • tropy: přirovnání, personifikace, epiteton, metafora
  • figury: inverze (ve všech baladách), apostrofa (,,Hoj, ty Štědrý večere!“), eufemismus (,,Již na něm roste trávníček!“), dysfemismus (…v černé zemi hnije, ubohá Marie.) ,epifora a anafora (,,Zabila jsem holoubátko, matko má! Zabila jsem holoubátko – …), epizeuxis, onomatopoie (…a na topole podle skal, zelený mužík zatleskal.)
  • každá jedna balada je složena ve specifickém rytmu, který dodržuje
  • děj je umocňován citoslovci, přímou řečí, krátkými a údernými větami
  • dlouhé dialogy
  • archaismy (např. skrovný)

 

Myšlenky a znaky jednotlivých básní

Kytice

– matka reprezentuje vlast, děti národ

– dává naději v lepší budoucnost vlastencům

– upomíná na lidovou tvorbu

 

Polednice, Vodník

– hledá inspiraci ve slovanské mytologii, mytologické bytosti zde vystupují coby záporné postavy

 

Svatební košile

– nadpřirozeno, mrtví ožívají

– neštěstí dívky, které chybí milý, silou modlitby ho přivádí zpět k životu, je však potrestána za rouhání se, za prosbu zkrácení vlastního života, nebude-li jí milý navrácen

 

Zlatý kolovrat

– prvky pohádky

– macecha a sestra zabijí dívku Doru, čímž podvedou šlechtice, obě jsou však za svou vinu potrestány, když skončí roztrhané zvěří

 

Záhořovo lože

– prvky legendy

– vina, za jakou lesní muž koná sáhodlouhé pokání → konečné vykoupení

 

Štědrý den

kontrast štěstí a smutku, lásky a smrti

– navádí čtenáře k myšlence, že je mnohdy lepší nevědět, co nás čeká

 

Holoubek

– opět kontrast lásky a smrti, štěstí a smutku

– významná role svědomí – žena, vdova neunáší svou vinu, končí svůj život sebevraždou

 

Dceřina kletba

– pošramocen vztah mezi matkou a dcerou

– dcera si uvědomuje vinu, za kterou musí zaplatit smrtí na oprátce, před smrtí však viní i mladíka a vlastní matku, které zůstavuje kletbu

 

Poklad

– kvůli sobeckosti matky dochází ke ztrátě jejího dítěte

– matka si uvědomuje svou vinu, lituje ji, truchlí pro dítě

– po roce potomka získává nazpět, uvědomuje si, že zlatem ani stříbrem nelze nahradit člověka srdci drahého

 

Vrba

– nadpřirozeno – žena se převtěluje ve vrbu

– muž neuposlechne svou ženu, když mu říká, aby se onou záležitostí netrápil, vrbu skácí, žena se tak ze spánku už neprobudí – muž si tedy po celý život ponese vinu za ztrátu ženy a matky jeho dítěte

 

Lilie

– na konci básně muž proklíná svou matku, které zůstavil svou ženu/lilii a dítě k opatrování, zatímco on byl povolán ke službě králem – žena i dítě umírají, muž touží, aby se jeho matce její konání vymstilo

 

Věštkyně

– závěrečná báseň, upomíná na lidovou tvorbu (české pověsti)

– spolu s Kyticí dává naději v lepší budoucnost vlastencům

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.